Přesně jak dlouho trvá poslední měsíc? Těhotným pocitově asi tak rok a půl, ale tak realisticky, žejo… tak to je od 2 dnů do 6+ týdnů! To taky není zrovna dvakrát užitečná odpověď, že… njn :). Chce to určitou flexibilitu, jinak řečeno: nic se neděje, dokud se něco neděje. To mají plánovači rádi :-D.

[Cist dal →]

Aspoň jednou za měsíc bych něco k čekání na tohle dítko asi napsat měla, že? Takže břicho je čím dál větší, dítě je čím dál větší, plíce a žaludek jsou utlačenější a utlačenější, rychle to utíká… ehm to všechno jste se asi dovtípili, že? Tak to se budu muset zamyslet nad uplynulým měsícem trošku víc… :o)

[Cist dal →]

Jakmile se při prvním dítěti Vybavíte (a nepotřebné postupně naposíláte dál), na druhé dítě nemusíte kupovat prakticky nic. A i když je jiného pohlaví, trvá dva roky, než jí/mu v herně nebo šatníku začne něco chybět :-).

Takže jsme vám vyjasnila, že na individuální děti máte v takového situaci všechno :-), ale ono to začne přetékat ještě úplně jinudy, než kam dosáhnou nové dupačky!

[Cist dal →]

Jsou dvě děti málo, nebo tak akorát? Zeptejte se nás v lednu :). Těšíme se!

{Tento článek přidávám až dnes, kdy je Sára už skoro 5 dnů na světě. Dokončila jsem ho ale krátce před jejím narozením, a proto sem, třeba u příležitosti dnešního “odhadovaného termínu porodu”, určitě patří.}

40. týden – tak něco takového jste u mě ještě neviděli, jen co je pravda? Theušku jsme touto dobou měli už 4 týdny doma, a tak ani nevíte, jak se blahem tetelím, že tomu tentokrát tak není a mímo se dál pěkně peče, kde je mu nejlépe! A i my ostatní si těch posledních pár týdnů do konce našeho trojjediného života snažíme užít.

[Cist dal →]

Pamatujete tyhle fotky? Skoro po třech letech jsme si to s Lydií zopákli – ještě ve stejném složení, jen trošku větší :). Z výsledku mám velikou radost!

[Cist dal →]

Pupáč roste, dalo se čekat něco jinýho? Co je ale neuvěřitelný, že i s takovým nákladem mám “v pase” o 5 cm míň než přes prsa. Přes zadek to ovšem až tak neuvěřitelný není – haha. No ale dítě ví nejlíp, že.

Pomalu odškrtávám ze seznamu jednotlivé položky – hlídání pro Theušku, až budeme v nemocnici; naskenovat a vytisknout kopie dokladů; rozhodnout se pro dulu; finalizovat porodní plán; zašít šátek; přebrat plínky… Prostě to málo, co se dá naplánovat. Theuškovi bych ještě ráda nechala nějaké kroužky. Jenže zároveň si nechci hrát na hrdinku a mám takové tušení, že budu ráda, když se přes den zvládneme najíst a vymyslíme nějakou smysluplnou činnost i bez cestování mimo nejbližší okolí domu. Bude to složitá rovnováha.

[Cist dal →]