Když objevujete svůj hlas, nemusíte u toho chodit hned na konzervatoř. Ječet, pištět a vřeštět ve všech tóninách můžete začít už pěkně doma útlém věku :-D. A když to má echo, anebo se připojí i další sourozenci, protože to je nápad, je to vůbec nejlepší.

Jestli z toho ale jednou budou fakt slova, to se taky ještě neví. Ono říkat všemu “dis” (this?) a vehementně ukazovat, se totiž jeví jako neuvěřitelně efektivní!

Případně lze upoutat pozornost výlezem na stůl (gauč, kraj postele, židli) a v té nové rovině všechno zdemolovat, sníst, rozlít, rozmatlat nebo rozházet. Ani rychlá pozornost tomu obvykle už nezabrání. Takže prostě po tom stole vždycky chvíli běhá a piští, pak si sedne a všechno sní nebo poshazuje, pak zas pobíhá, než si sedne a s houpajícíma se nohama volá o pomoc. 30x denně :-D, protože dotyk nohou země okamžitě aktivuje horolezecký reflex.

[Cist dal →]

Moc ráda a hezky maluje, ráda zpívá a tancuje, umí R a donekonečna si hraje imaginární hry s panenkami … ale taky ráda a “hezky” maluje na nábytek a zdi, tancuje tak vehementně a na tak neobvyklých místech až s jekotem končí na zemi pod postelí a bárbíny ji nemohou naštvat víc než když jim nejdou sundat boty a ty úžasné plastové tiáry. Jekyll a Hyde :-D.

Ale ne, pozitiva převažují, je úžasná :). Nemůžeme se třeba dopátrat toho, kdo ji naučil se podepsat (nebo Theovo jméno). Pravou a levou ji prý ukázala Rebekah a to R naskočilo “samo”, žejo. Unschooling galore. Myslim, že budu muset pořádně zabrat, abych si mohla za něco na její výchově připsat kredit :-D.

[Cist dal →]

Když jsem Zojinku tento měsíc nechávala v herně komunitní školy s naší hlídací kamarádkou, fakt jsem nečekala, že tam s ní vydrží dvě hodiny, a už vůbec ne, že půlku prospí. A nebo že to týden nato zase zopakuje! Tak jestli to neskončí šestou nemocí, se kterou odpadlo tento týden druhé přítomné batole, tak to asi prohlásím za úspěch. Čím méně toho lepidla v naší třídě sní, tím líp!

Jí všechno a jí ráda! Ovozel, jogurty, maso, nebo taky cokoliv dětem upadne od stolu…

[Cist dal →]

Čím víc chodí, tím víc nespí. Ťapi ťapi do dvou do rána žádná míra a nejžádanější tréninový čas! Doufejme, že se tím brzy nasytí a ta rána pak nebudou tak krušná :-D.

Má za sebou první lyžovací dovolenou, ačkoliv velké sportovní výkony zatím nepředvedla. Ale kdo by nechtěl spát v teploučkém fusaku, jezdit na bobu dolů i nahoru a případně se válet půl dne v apres ski?   Jak nemám s tím zimním oblékáním zkušenosti, můžu zpětně říct, že jí by asi naopak pár vrstev dolů neuškodilo. No už to nemusím řešit :-)).

[Cist dal →]

Tak to vidíte, zase rok v čudu. A že u těch miminek je to sakra moc moc moc vidět! Z bezmocného miminka ve skoro-chodce schopného čehokoliv :-D. Kromě toho opravdického chození a pořádného spaní (ve dne i v noci). Ale vše ve správný čas :).

Zojinka od Štědrého dne poťapkává v prostoru, ale stále je jejím preferovaným způsobem přesunu lezení po čtyřech. Ale to pak jede jako motorová myš! Nejradši mám, když se odpoledne probudí (v módu Dorůžova), vyleze z postele, otevře si přivřené dveře a prostě se k nám zase připojí! To tlapkání dlaněma o zem mě rozesmívalo už u Theušky :-).

Dokáže se celkem zabavit sama, ne tedy, že by v jejím světě existovala varianta sama až tak často Ale ráda přerovnává, vyndává a listuje. A taky ráda jí! Miluje ovoce, ale všelijaké chleby a křupky, těstoviny i zeleninu z polívky (kdo má čas na extra steamování, žejo). Přesto je jasné, že ty poslední zbytečky faldíků už jí dlouho nevydrží :-).

[Cist dal →]

Poslední čtvrtletní report naší velké slečny, která chce být princeznou, tanečnicí nebo paní doktorkou :).

Je to holčičková holčička! Všechno růžový, třpytkový, princeznový. Knížky jen o princeznách (ještě tak možná Peppa Pig :-)), sukni i na kolo a čím větší čelenka, tím lepší.

Mluví hezky anglicky, nějak jsem to ani nepostřehla, kdy jí to naskočilo, ale nejméně posledních pár měsíců funguje normálně dvojjazyčně, jak se sluší a patří :-D. Co jí taky zbývá, že.

Jejím nejoblíbenějším kroužkem je balet, asi jakýkoli druh tancování by ji bavil. Příští rok by chtěla začít chodit na gymnastiku. Trošku mě to probudilo, že nemusí všechny děti tak milovat playball jako Theo :-D.

A taky moc hezky a ráda kreslí! Hlavně princezny (“ale neumim ty šaty!”) a celou naši rodinu.

[Cist dal →]

Všední den se proměnil v trénink stání a radost z toho, jaký je ten balanc úžasný vynález. Zojinka už stojí opravdu obstojně. Trénuje to skutečně při každé příležitosti všetně kojení a spaní.

Tím se přes den vůbec moc nezdržuje (vestoje se to stejně špatně provozuje, člověk je z toho celej otlučenej), takže zabere tak 2x, nejlíp někde přivázaná – v autosedačce, v kočárku, lehátku nebo nosítku.

Zešikovnily jí taky ruce, takže si hraje – rozpojuje megablocksy a duplo, strká little people do My Little People domku a otevírá jim lednici a troubu, aby slyšela, jestli stále ještě mluví. Pro všechny tři je to teď jedna z nejoblíbenějších hraček x-).

[Cist dal →]