Theo by byl letos předškolák a v září hurá do školy. U zápisu by se od něj požadovaly předškolní dovednosti jako poznávání barev a tvarů, umět napsat svoje jméno, zazpívat písničku, vyprávět příběh, najíst se příborem, stříhat, umýt si ruce, zavázat si tkaničky. To poslední, pravda, neumí. Přemýšlím, kdo z naší rodiny vůbec tkaničkami disponuje… No snad by za to nepropad

Sárunka pomalu dozrává raného školkového věku. Jako správná holčička a ne-první dítě se vyžívá ve stavění puzzle, kreslení a různém vyrábění (které nezřídka vypadá spíš jako všeničící komando :-D). A prahne po tom “dělat taky školičku” :). Tak snad jí to vydrží.

Co jsme tedy letos v rámci vlastně školek podnikali?

[Cist dal →]

“Když mi bude 6, tak ještě nebudu velkej pán, ne?”
– Ne.
“AŽ budu velkej pán, tak mi má vypadnout zub!!”
Takže to nakonec nevzal jako takovou vítězoslavnou událost, jak se původně zdálo. Ale hned za pár dní už měl zub nový, takže všechno v cajku :).

[Cist dal →]

“Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad.” Od září 2017 bude tedy Theo formálně prvňáčkem. Co to pro nás znamená? Obvykle to asi znamená, že by měl začít chodit do školy :-D. A ono ne!

[Cist dal →]

Jak jsme oslavili Sárčiny a Theuškovy narozeniny, aneb 3 a 6 je vám jenom jednou za život! 

Perfektní předpověď počasí, partička těch nejlepších malých (i velkých) kamarádů, všechny tématické rekvizity dorazily s předstihem, dárky zabalené, navařeno, napečeno – no co by mohlo jít špatně? A přece když jsem konečně dorazila na místo, málem jsem se rozbrečela! A fakt to nebylo dojetím.

[Cist dal →]

Klíčová otázka na úvod. Je šestileté dítě “velké” nebo “malé”? Abychom se o tom náhodou nerozhořela nesmiřitelná internetová bitva, necháme to koňovi a přiznáme Theovi vstupenku do obou týmů. Poněvadž:

Může dělat machra na Sáru, ale pak se bát spláchnutí záchodu.

Může si hrát sám na hřišti s dětmi a plavat kraula, ale pak potřebovat maminku na správné nasazení brýleček.

Může být divoký a rozjívený, ale pak málem zkolabovat únavou z odnesení talíře do myčky.

Tak si to takhle intenzivně prožívá – malejvelkej kluk. Tak nějak jako my všichni, co teprv někam jdeme :).

A ještě jedno označení získal, zatím jen předběžně, ale už se to nezadržitelně blíží – je to prvňák! Od září nás to čeká… čtení, psaní, počítání, prvouka a “výchovy”. Bude to zajímavé, hlavně v našem pojetí.

Miluje Minecraft a Sonica, taky propadnul youtuberům, kteří tyhle hry hrají, a hned si zkouší nové triky, co se od nich naučí. Samozřejmě nás o tom nezapomíná 200x denně informovat :-D.

A co jinak se za poslední půlrok seběhlo?

[Cist dal →]

Mínus první zub! Toho času v pytlíčku v šuplíku. Aka u víly Zubínky, která k nám nějak nechtěně skrz peer pressure zavítala.

“A Theuško, co myslíš, že ti přinese?”

– “Daniel said… money!”

Teda ještě že jsem se zeptala! Takže mě vůbec nepřekvapilo, že mu podstrčila pod polštář kromě malého superhero lega taky 5 riyalů (mince, chápu, zde měla problém sehnat).

Teď jen doufat, že si na té své bezzubosti kluci nehodlají založit byznys!

Nezaháleli jsme náhodou?

Tak já náhodou jo, abyste věděli! Ostatní členové se ale nadšeně činili, jak už to tak na co-opech DHE bývá. To prostě nějak nefunguje, že by se nikdo nic zajímavého nenaučil. Že by se netěšil… Nejen proto je tahle sebranka dětí a rodičů prostě výjimečná.

[Cist dal →]