I fyzicky je dost zdatná, silná a houževnatá! Samozřejmě tedy i letos chtěla pokračovat v baletu a gymnastice, vyšel nám konečně zase do rozvrhu i playball, je to fajn. Z kroužků chodí ještě na “music appreciation” (takové zpívánky už víc pro předškoláky) a vrhla se s Theem taky na piáno, ale to jí předpokládám dlouho nevydrží. Je to ještě taková rozevlátá duše a jammuje si na ty nástroje prostě po svém x-).

Je to taky nejrannější ptáče z nás všech. Udělá všechno proto, jen aby už nemusela být ráno v posteli. Od “potřebuju se vyčůrat” (a už se nevrátí samozřejmě) přes vyplížení se až po regulérní útěk. Ivan ji ale obvykle práskne, a když ne, tak její odpolední odpadnutí v autě bezpečně :-D.

[Cist dal →]

Pokud nááhodou držíte něco v ruce, buďte si jisti, že to bude chtít. Směle se o to dokáže poprat, ale přinejmenším to rozčilené “mojeeeeee” nelze přeslechnout. Zatímco se u toho samozřejmě to nebohé dítě sápe do náruče, na stůl, do skříně, do lednice nebo kamkoli jinam, kde se požadovaná věc nachází. Na její atraktivitě až tak nesejde, ale byla-li by to čistě náhodou třeba koloběžka, tak tu by vyrvala i belzebubovi.

V Oboře se jí objevily na tvářích dva, na krku jeden a na rukách čtyři pupínky, takže byla vyhlášeno pozorování na neštovice. Ale ačkoliv přítomné matky pokyvovaly hlavami, spíš ji chudáka něco pokousalo, takže tomuto poprvé (ale to by zase bylo naposledy, že!?) jsme se prozatím ještě vyhnuli.

[Cist dal →]

To jediné odpoledne, kdy jsem bez telefonu odskočila do obchodu za rohem dokoupit pečivo, jsem se vrátila domů s tím, že jedeme na pohotovost. Zojinka plakala a plakala a nedala se od Lenky ani babiny utišit. Nikdo nic pořádně neviděl, ale pravděpodobně jí Sárka pomáhala na trampolínu (taháním za ruku) a na tu si od té chvíli nedala sáhnout a nepoužívala ji. Achjo.

Ani u kojení si nedala na ruku moc sáhnout, vždycky se odcucla a znovu rozplakala… Až po chvíli mi dovolila předloktím hnout, trošku jsem ho zmáčkla, pootočila do strany (jestli to jakože jde), když v tom zalupalo… a bylo po pláči. Ruka šla za chvíli do provozu a cesta na pohotovost byla odložena na později. Což už nebylo nakonec nějak potřeba. Tak asi měla něco vykloubené, chůdě? To bychom měli další poprvé…

[Cist dal →]

Body za první večer uspané dítě získává… no tak Zojinka určitě neee :-D. Jak tu nemáme druhou osobu (kterou by Z. tolerovala) na samostatné uspávání a tma v podstatě *nikdy* nenastává, usíná zásadně až absolutním vyčerpáním svého batolecího organismu. V 11, když je situace příznivá, a zbytek dne je tzv. volný večer pro mě :). Ale kdo mi to kdy slíbil, žejo, ty volné večery. Jednou budou.

V rozmluvení žádný velký pokrok nenastal, pořád si žvatlá tu svojí hotentotštinu a vehementě ukazuje, a překvapivě jí to stále funguje.

I kolemjdoucí se pozastavují nad roztomilostí (toho chlapečka), protože když chce, je fakt neodolatelná. Nechce ovšem vždycky :-D. Ječák má neuvěřitelný – ať už v oktávě pozitivní (to se k ní ochotně přidávají i další dva), tak negativní ala “zase-mi-nechcete-něco-dovolit” a “ničíte-mi-dětství”!! A když se nedoječí, tak si to nakonec udělá po svým.

[Cist dal →]

To jsou pořád jen nějaké nesmyslné zákazy a omezování. Na stole se běhat nesmí, v koši se hrabat nemůže, vylejt celou vanu na zem se nějak jakože nehodí a snad ani vyskakování z autosedačky není nějak v módě. Škandál! A do toho se Zojinka třeba nedostatečně vyspí a už nám tu běhá tzv. Zlostné batole. Nemá to jednoduché! Ale když se ji alespoň snažíme kontinuálně zásobovat nějakým jídlem a co nejvíc uspávat, a tak z ní občas toho blonďatého andělíčka ještě vydolujeme :-D.

A pak je to takový mazel! V tom je tento věk prostě nepřekonatelný.

[Cist dal →]

Měla jsem dojem, že už by Zojinka měla trošku mluvit. Já si ale houbelec pamatuju, takže ze záznamů! vyplývá, že to zas tak žhavý nebude a zbytek je dojmologie (už jsem na ty mluvící spíš moc navyknutá :). Každopádně co jsem chtěla původně říct, že Zojinka zatím nepoužívá skoro žádná slova. Brebentí si teda přehršel nejrůznějších zvuků, ale ze slov zůstává u mamá a tím to hasne. Už jsme tedy přemýšleli, jaké to má asi přičiny.

Za prvé rozumí skvěle, to je dobré. Za druhé možná mluvit vůbec nemá potřebu – buď si totiž se vším poradí sama (a to ona je zdatná), anebo si holt oběť dotáhne, kam potřebuje, a nechá si pomoct. Třetí varianta je, že prostě bude mluvit později. Asi totiž není zbytí a bude to naše první skutečně bilingvní dítě.

K té zdatnosti – hry a lego se defitinitivně přestěhovali za branku do pracovny. Ne že by lego jedla, ale její destruktivní vliv už nelze ignorovat :-D. Tak aspoň ti větší mají kam utéct za svými hrady a kočáry (a bourat si to tam jen vzájemně).

Spí už povětšinou jen jednou denně – v autě nebo v kočárku, což je teď v tomto počasí dost výzva. Ale už jen chvilku a bude se chrnět na zahradě :).

[Cist dal →]

Oh boy!

Ještě nedávno mu bylo pět blablabla… no letí to. Takže teď všude hrdě hlásí, že je mu sedm, ještě hrději, než mu posledních tak 8 měsíců bylo “six and HALF”. Když jsme slyšeli z vířivky v bazénu zpívat Happy birthday partičku mladých dovolenkářů, bylo nám hned jasné, komu a kdo si to vyžádal :-D.

Čte – anglicky zatím líp než česky, na tom pracujeme teď usilovněji kvůli červnovému přezkoušení. Máme asi dva různé slabikáře, ale nakonec jediné, co má smysl, je jediná ze dvou čítanek, kde jsou jakž takž smysluplné texty! Když může číst zábavnou, napínavou, vtipnou literaturu v angličtině, těžko by  ho kdy dostala k Emě, co mele maso, ale i k té Honzíkově cestě…

Sám neví, co s těmi velikánskými emocemi. Když není po jeho, když mu někdo něco sebere, když mu něco nejde. Umí spolupráci, pomoc i empatii, ale taky zlost, vztek a agresivitu. A teď jak z toho ven. Já se snažím vždycky řídit heslem, že ve výchově je potřeba sdílet svůj klid, ne jejich zmatek, ale jestli si z toho něco odnese… snad. Ale zatím to pochopení, uznání pocitů, ale držení své hranice, která zřejmě zlost i způsobila, funguje – ne ideálně, ale asi nejlíp.

No a taky přišel o svoje krásné beachboy vlasy! Ostříhat to potřebovalo, ale záměr se až tak nepovedl, je to moc krátké a kus jeho “looku” to sebralo. Jsou to ale jenom vlasy, nechá se dorůst a zkusíme znova :). Na krátké vlasy ala tatínek to asi nebude, má svoje vlasy až moc rád :-))

[Cist dal →]