Už tu jeden příběh s pasem máme, ale na ten jsme mohli pouze jednorázově odcestovat z Kataru. Ale udělali jsme ještě o krok navíc a Theovi jsme na něj vyřídili i dlouhodobý pobyt, aby se mohl vrátit bez čekání na víza.

Katarský rodný list s razítkem slovenského konzula jsme před odletem odeslali na Slovensko, kde se bleskurychle přeložil a podala se žádost o zápis o narození do speciální matriky v Bratislavě. To byl konec června. Do odletu zpět 11. září moře času? … Ani náhodou.

[Cist dal →]

Začátkem února jsem si ještě ze slunečné Dohy střihla jednu rychlou návštěvu ve zmrzlých Čechách. Čekalo mě 10 dní, jedna A4ka úkolů – nákupy, změny objednávek, srazíky, pošta, úřady, razítka, práce, kurz … prostě jako vždy “dovolená”, jak se patří. Ale užila jsem si to i tak. I když přiznávám, že dneska už jsem fakt ráda, že zas chvíli nikam nemusím! :). Tady je pár aspoň mobilních foteček.

Díky za všechna příjemná setkání, pomoc a dobrá přání. Jsme zas všichni zpátky v Doze

Teplo v brzkém únoru fakt nebylo, co si budem nalhávat

[Cist dal →]

Srpen byl na Liberecku ve znamení nepamatovaných povodní. Regulovaná Nisa a Liberec byli v pohodě. Ale malé potoky, co i lenoch za normálních okolností zlehka překročí, se rozlily do katastrofálních rozměrů. V Hrádku nad Nisou zaplavila voda 600 domů, některé vesnice se možná vůbec nevzpamatují.

Ale voda ustoupila a začlo sušení, byť za vlhka a studeného srpna. Než se řeky o tomto víkendu vylily nanovo a rozezněly se sirény :(.

Tak tohle fakt 100 let nikdo nepamatuje. Všichni pomáhají jak můžou – babička třeba přebrala nádobí a oblečení a udělala velký balík pro Chrastavu. Obdivuju!

Od mamky z práce se lidi ráno nemůžou nikam dostat, protože silnice není. A šéf jim dal navzdory zákonné ne-povinnosti (kterou mj. fakt nechápu) pár dní volno, aby si dali dokupy to nejdůležitější.

A zima na krku. Držím palce všem, kdo ji vydrží s hlavou “nad vodou” a nadějí do budoucnosti. Ať už je tu jaro!

Tak letos bezinky nestihnem. Částečně ne naší vinou, to Maruška od hlavních vařičů se rozhodla, že si přijde na svět dřív. Asi už cejtila tu vůni dozrávajících bobulí ve vzduchu :). Tak jsme ji jeli aspoň navštívit. A jako vždy, návštěva to byla vydařená.

[Cist dal →]

Jednou z mála povinností, která nepříjemně oslňovala můj výhled na pobyt v Čechách, bylo vyřízení nového pasu. Ale to byla nakonec taková brnkačka… :).

[Cist dal →]

Ivan už je skoro dva týdny zpátky v Doze, ale z nedostatku času se k událostem letošního česko-slovenského výletu dostáváme až teď (o půlnoci :-)). Začali jsme na Slovensku – let do Vídně a následná 2hodinová cesta do Nitry jsou pohodička. A tou začal i náš tří-, respektive pětitýdenní pobyt v Česko-Slovensku.

[Cist dal →]

Neboli hodina klobásy a pečeného vepřového kolena s pivem se opakovala pravidelně každý den, když jsme letos do Čech přivezli s sebou i návštěvu z Kataru. Teda z Austrálie, pardón! Důležitý krok, kdy se dva vesmíry srazí v jeden a svět se zase o značný kus a za vydatného smíchu smrskne.

[Cist dal →]