Poslední jednociferný věk – ever!

Theo je takový náš samorost, rád si dělá věci po svém. Školu, výtvarku, cvičení… “Já to dělám radši takhle.” Žádnej parent ani peer pressure na něj moc nepůsobí :-D.

Rychle si dělá nové kamarády, nevadí mu, že děti nezná, že jsou mladší, starší, holky, kluci anebo jim nerozumí.

Nejradši teď hraje na playstation (lego movie, sonica) a na tabletu (minecraft), do toho si vyhledává tutorialy na všemožný vychytávky a triky do obojího, anebo se dívá na youtubery, co hrají minecraft :-D. My tomu zas tak nebráníme, skoro naopak. Teď má kurz mořské biologie s projekty právě v minecraftu a pak ho čeká v podobném duchu geologie – když už to tam teda těží, tak ať ví co!

Strašně rád čte, vedou stále komiksy a srandičky typu Captain Underpants, Dogman a Ztřeštěný dům na stromě. Ale všechno má svůj čas, ta chuť je vždycky to hlavní, co třeba zachovat :).

[Cist dal →]

Silly boy! x-)

Theo začíná potřebovat svůj vlastní prostor, kde se může zašít a dělat si vlastní věci. Hrát minecraft, číst i o minecraftu, poslouchat písničky. Taky potřebuje svůj vlastní čas. V tomhle jsme začali tím, že jednou za týden zůstává hodinu až hodinu a půl sám doma (s telefonem), zatímco já jedu s holkama na playball a on čeká než dorazí Ivan a odveze ho na baseball. Většinou mu dáme nějaký úkol, ale jinak si může dělat co chce! Trošku jsou to ještě nervy, ale celkem už nám to nepřipadá nevhodný věk ani délka.

Po prázdninách se těšil domů mj. i na jídlo. Je špatný “jedlík”, ale aspoň těch pár jídel, co vařím já, má rád. Tak je po super létě alespoň úleva v tom, že nad něčím nemusí neustále koulet očima.

Pokračuje v hraní na klavír, někdy ho to trénování samozřejmě moc nebaví, zvlášť když mu nějaký kousek nejde. Bohužel mu to ale většinou jde snadno, tak nemá přehnanou motivaci se dřít :-D. Prostě hraje víc to, co ho baví a líbí se mu. Má dobrého učitele, který pro to má docela pochopení a snaží se pokaždé zařadit něco, co se bude hrát dobře nebo se bude aspoň dobře poslouchat.

[Cist dal →]

České vysvědčení Theovi ještě nedorazilo, ale i tak má už oficiálně druhou třídu ukončenou. Na začátku června byl na přezkoušení, které by měl absolvovat jednou za dva roky v kmenové škole (nebo zažádat o přezkoušení Ministerstvo školství). O známky nejde, zkoušení to taky ani zdaleka nepřipomíná :-), důležitá je hlavně větička na zadní straně vysvědčení o ukončení toho a toho ročníku, která by mu případně umožnila nastoupit do školy (někde na světě).

Sárunka by byla jako pětiletá teď od září v povinném předškolním vzdělávání (které má taky variantu domácího vzdělávání). Ale jako dítě žijící v zahraničí do tohoto režimu nespadá, což jsme jen museli nyní nahlásit spádové školce. Administrativa už si ale i na ni začala brousit zuby.

Co jsme tedy dělali “doma” uplynulý školní rok.

[Cist dal →]

Tak se dostalo i na třetího našeho oslavence :). To dítko, co má hotovou skoro pětinu povinné školní docházky :-), má žlutý pás druhé úrovně v taekwondu a nejradši ze všeho čte a kreslí vlastní komiksy. Všechno naplno prožívá – jak svoje náladičky a vzdory, tak učení se novým věcem – a že mu to pálí, jak v matematických záležitostech, tak v jazycích. Chybí mu pozornost, ale překvapivě za těch 5 minut co se soustředí, většinou nasaje, co je potřebuje :-D. Tak sláva. Jen ať běhá.

[Cist dal →]

Když jsme tenkrát byli s Theem v divadle na baletu, vzala jsem ho spíš tak pokusně – jednak to byl snadno stravitelný Louskáček a za druhé jedno dítě, žádné dítě, žejo :). Sárunce byly dva a ještě nevydržela koukat ani na Krtečka.

Teď jsou jí ale “čtyži a půl” a balet má ráda! Žádnou stálou baletní scénu tu v Kataru ale nemáme, takže když se zjevila příležitost podívat se na společného představení Suzhou baletního souboru s katarským filharmonickým orchestrem, tak jsme prostě museli jít!

[Cist dal →]

Domškolácká komunita je asi všude na světě dost proměnlivá, a když k tomu připočítáme přirozenou fluklutaci lidí z a do Kataru, máme z toho v naší komunitní skupince flow jak v Golfském proudu. Gulfském proudu, dalo by se říct :o). Takže letos na podzim se nám z toho sešel zdaleka nejmenší cyklus – zapojilo se jen kolem 27 rodin. Organizačně to ale zase šlapalo jako po drátkách, pokud vím.

[Cist dal →]

Když musíte v jednom týdnu chystat ne jeden, ne dva, ale pět kostýmů, je to trošku vyčerpávající :-D. Nakonec jste totiž jedinej zombie vy!

Případ první: Halloween

Tenhle svátek slavíme prostě jako oslavu konce léta a začátek zimy! Na strašidelné kostýmy proto děti ani letos tudíž nepomyslely. Ale nevadí… kolik jsme potkali Els, Růženek a Spidermanů, žejo.

Příprava kostýmů – Theo bude ninja Ronin z Ninjaga

Sára jako Anna z Frozen

A Zojinka jako malá čarodějnice. Ovšem s její nenávistí k čelenkám…

… ji samozřejmě druhý den na halloweenské koledovačce servala z hlavy prakticky okamžitě.

[Cist dal →]