Že prý to bylo strašně rozlítané, říkal Ivan. Že se příští rok uhnízdíme doma a všechno přijede za námi, řikal :). Tak to jsme na nás zvědavá! Ale ty poslední tři týdny, jak už to tak asi bývá, má prostě ten konec léta šílenou gravitaci a čas vydatně zrychluje. Směřování k prvnímu školnímu dni zvládly děti s lehce zvýšenou frekvencí ptaní na to “když už se vrátíme”, avšak po něm už se nežinýrovaly a ptaly se denně. Pětkrát. Poslední tři dny vstávaly s kyselým ksichtem, že ještě TOLIK dnů?!?

Nemusí se to z toho závěru zdát, ale myslím, že i ten poslední kus jsme si užili, jak to jen šlo.

[Cist dal →]

Od české školy, ve které je Theo zapsaný k domácí výuce, jsme v rámci zahájení školního roku 2017/2018 také dostali pozvánku na “pasování prvňáčků”. Docela nám to sedlo do prázdninového kalendáře, a tak jsme rozhodli s nimi oficiálně tu naši cestu za “vzděláním” vykopnout :). Byl to nakonec fajn den! Ale tak samozřejmě že jsme hned na úvod zaspali. Takhle my to vedem :-D.

[Cist dal →]

Ty zuby jí ale dávají zabrat. A to ani nejsou ty, co by se časově vešly do tohoto ročenkového zápisu!

Může s nimi ale souviset i to špatné spaní – přes den i přes noc. Ale spíš to bude prostě tím, že se jí postupně štelují dvě tři spaní místo skoro pěti (desetiminutovek). Nejhůř tu ospalost snáší v autě, nejlíp na rukách a někdy v kočárku.

Dál se plazí a péruje na kolínkách, plnohodnotné lezení po čtyřech to ještě není. Ale zase ji baví klečet a o všechno se stavět. Nejlepší opěra a překážka jsem samosebou já, nechci se teda chlubit :-D.

[Cist dal →]

Lze to, je to rozumné, je to bezpečné, co se vlastně děje?

[Cist dal →]

Místo bylo jasné už z dob projektování terasy, teď ale čím to zakrýt? A před čím?

Špekulovali jsme nad tím horem dolem už loni, ale ne a ne to rozlousknout. Chtěli jsme na terase stín, ale je opravdu v Čechách tak potřeba se schovávat přes horkem – nebude lepší střecha? Asi jo! Ale nebude tam zase móc horko, když bude péct sluníčko? Nebo uvnitř moc tma? A co nějaký sklo? Nebo polykarbonát? Ale zas neudělá to samo o sobě horko ještě horší? Nebo naklápěcí lamely?? Bioklimatická markýza? Uááá.

[Cist dal →]

Ještě i celý druhý měsíc našich prázdnin jsme měli strávit v Čechách bez Ivana. Když se ale v kalendáři rozbil na jednotlivé týdny – s babičkou, druhou babičkou, na táboře, v Liberci… bylo už předem jasné, že to uteče jako nic.

Horké dny jsme využili k dobudovávání hrací části zahrady a seznamování se sousedy :). Stačí bazének, hadice, vodní balónky a stížnost na nějaké horko nepřišla snad ani jedna. Bylo vlastně vůbec horko?

[Cist dal →]

Nic nenechá ležet, všechno ji zajímá, rozebírá, matlá se v tom a rejpe. Sára. Senzomotorické dítě.

Ve čtvrtek jsme přijeli k našim do Liberce, už jsme se chystali ke spaní, když přišla Sárunka s pláčem. Tím se její ospalost projevuje často, ale přece jenom bylo něco jinak. Ne a ne ji uklidnit. Začala nám vyprávět, že si strčila baterku do nosu.

Jakou baterku? Kam sis ji strčila?? Ukaž!!! 

[Cist dal →]