Tak ještě nechodí :). Obchází nábytek, jako chodítko využije naprosto cokoliv, obstojně stojí a dalo by se říct, že i obětuje dva tři kroky k nějakému záchytnému bodu. Ale jinak je to ještě stále práce pro všechny čtyři končetiny. Vlastně dobře, že si to taky odbude v téhle neblátivé zemi, co?

[Cist dal →]

Sárunka by taky potřebovala nějak přibrzdit, nevíte, jak na to? Proč musí v 10 měsících dávno obcházet nábytek? Stát bez držení nebo vylézat na postel a stůl kdykoliv se jí zachce? Nebo sníst plnou misku těstovin a k tomu celou hrušku? Holka, prosim tě!!

To jídlo je vyloženě vtipné. Všechno sní! Z jídla skoro cokoliv, co je předloženo na talíř anééébo Theuškovi upadne ze stolu na zem :-). Do toho papíry, křídy, peří, trávu… No samé delikatesy.

Spaní si postupně sedá na 2x denně, ale jen dvacet třicet minut – než si toho všimnu, už má prakticky jedno oko otevřené :). Zato večer bývá pak tuhá ještě před Theuškou, což je fajn, protože volné večery jsme neměli už leta letoucí :-D. V noci se samozřejmě budí, ale napije se a spí, takže není nad čím hořekovat. Zlatý mlíko :).

[Cist dal →]

Počítejmež.

Theuška má za sebou dosud 24 “ročenkových” reportů za první dva roky, plus 6 za další rok a půl. Toto je tedy už 31. před dalšími narozeninami! Na další dva roky plánuji 4 půlroční reporty a pak už bude školák!! a pojedeme ročně. Uff. Zvládáte to vstřebat? :o)

Theo je teď odvážný! Páni. Vylézá na ty největší prolézačky a lezecké stěny a i když se stane, že volá “já se bojím, že spadnu” nebo “neudržím seeee”, “je to moc vysoko!” tak stejně leze dál. Bez přemlouvání, bez pomoci a nakonec patřičně hrdý na svůj úspěch a novou metu. To souvisí i s tím, jak je fyzicky zdatnější, dobře běhá, výborně skáče a na koloodrážedle mastí jako drak. V létě bychom možná mohli vyzkoušet to kolo se šlapkama.

Také začal víc spolupracovat a míň vše sabotovat (zdaleka ovšem ne úplně, toho se asi dočkáme jen těžko :-D). Ale je to kluk! Nevydrží 20 minut kreslit. Nakreslí a utíká :), potřebuje pohyb a vymejšlet kraviny :-D. Je sice stále hodně plachý v nové společnosti, ale jinak se už zapojuje do hry s dospělými i jinými dětmi. No a prostě občas přijde s tím, že mu Lulu pořád něco říkala a on jí nerozuměl :-D. Ale hrají si spolu často a rádí, tak hádám se nějak nakonec vždycky domluví.

Hodně si pamatuje. Dokáže už vyprávět a popisovat i složitější příběhy a situace. Má svoje oblíbené knihy a pohádky, které chce stále dokola a ty detaily, co z toho vykouká, to často nestačím zírat :-D. Houba prostě!

[Cist dal →]

U nás platí jedno zásadní pravidlo: Sára nenávidí svět, ve kterém se nachází maminka. Drží-li maminka Sárunku na rukou a v okolním světě se nenachází, všechno je v pořádku. To je prostě separační krize jako z učebnice :).

Vyklubal se první zub! Koukla jsem Theuškovi do záznamů a stihl to jen o 5 dnů dříve. A asi aby to bylo spravedlivé, nárok na nový kus oděvu mám tentokrát já!

Zvukomalebná je Sárunka taky víc než dost. Do repertoáru nově přidala pištění na úrovni nadzvukového letounu. Zvlášť když je spokojená (se svými obcházejícími výkony například), tak prostě stojí a pííííštíííí. Jako by modrookou blondýnu mohl snad někdo přehlídnout :-D.

[Cist dal →]

Tento měsíc bychom mohli shrnout heslem Gravitace je můj úhlavní nepřítel! Sáruška nejenže leze, ale neúnavně si stoupá na svoje absolutně nestabilní nohy, péruje v kolenou, obchází nábytek!, pouští se a… padá. Výskokem ode mě z náručí na zem si způsobila dvoudenní kobercový lyšej na nose, ale ani to ji neodradilo od dalších kaskadérských kousků.

Začíná čím dál více žvatlat mamamamamabebebe mantry a do toho “prdí” jazykem (s půlmetrovým dostřikem).

Tento týden taky dohnala ročního Theušku, navážili jsme 7,37 kilo. Myslím, že jeho vánoční obleček už můžeme definitivně odpískat. Ale třeba navlíkneme šatečky, zvlášť bude-li už třeba chodit!? Co myslíte?

[Cist dal →]

Nudný titulek pro další velmi akční měsíc! Sedmiměsíční Sáru už nic nezastaví – neneneeeee. Sebevědomě se plazí a popolézá po čtyřech, začíná si sedat. V kočárku se dokonce přitáhla do stoje. Síla a ambice jí rozhodně nechybějí. Na denní spaní (dvě až čtyři – je hodně nerežimková) spí už jen v šátku, autosedačce nebo ehm na zemi. Na matraci pochopitelně, ale prostě v rohu pod oknem :), jinde pro ni není bezpečno. V noci spí na houbelec, ale na nadbytek spánku si ještě žádný rodič, pokud vím, nestěžoval, že :))).

Začala na nás dělat memememe a bebebebe, opět většinou v nespokojenosti. To už je prostě takový její kolorit :).

Vylezla jí zčistajasna hromada vlasů (o barvě radši nebudu spekulovat, u Theušky jsem byla touto dobou přesvědčená, že rozhodně není blonďatý… Trapas no). Asi bude chvíli stejně střapatá, než jí z toho něco upletu. To mě čekaj s tou cholkou věci, panečku!

[Cist dal →]

Theuškovi rychle stoupá schopnost soustředit se a samostatně přemýšlet, ale emocionálně je to totální puberta. Threenager je myslím více než trefné Výkyvy nálad od totální vychechtanosti přes kňoooooourání až po hysteráky kvůli marmeládě, která se mu při snídani dotkla prstu. True story. I jen počínající diskomfort (únava, hlad, vedro…) tomu velmi napomáhají, a proto je třeba obojí řešit především preventivně, což je ovšem na hranici jasnovidectví :). Ale ty prosakující okamžiky samostatnosti, bystrosti a vynalézavé (spolu)práce jsou na druhou stranu naprosto úchvatné!!

Více jsme se zaměřili na různé “předškolní” aktivity a taky na angličtinu! O tom, co, kdy, kde a s kým vlastně celé dny děláme, napíšu brzy víc.

Kapitolou sama pro sebe je pak soužití se Sárkou. Lezkyně si bez ptaní vezme, co se jí namane, chodec jí za to rovnou jednu střihne, no není to optimální :-). O chvíli chvíli se s ní mazlí, což kdybyste zažili, tak byste nesnášeli stejně jako ona :-D. “Ona mu to vrátí,” říká zkušeně učitelka na playballu, maminka holčičky od dvou starších kluků.

Tři a půl je prostě zase další mezník plný překvapení, krásných vzpomínek a taky mazaných nástrah na nositele i rodiče.

[Cist dal →]