Zase nemá strašidelný kostým

Dokonce to mohl být nejlevnější kostým století, takové zlaté tele DIY :-)! Staré tepláky, půjčené tričko a pár kousků filcu z domácích craftovacích zásob. Nojo, jenže Donatello nemá meč a bojovat nějakým dlouhým klackem je pod Theovu úroveň

Letos tedy chtěl jít Theuška za Ninja želvu. V létě viděl myslím tak 5 dílů kresleného seriálu a hrozně ho to uchvátilo. Asi pochopitelně, kluk prostě. Neví, kdo je kdo, asi ani v zásadě o co tam jde,  proč jsou to želvy, ale to je všechno vedlejší. Jsou to bojovníci a vyhrávají!

Na kostým jsme tedy použili (pro nedůvtipné čtenáře :-):

• zelené tričko (půjčené od Lea)
• zelené tepláky (loňské)
• pár pruhů fialového filcu (přiznám se, líbil se mi barevně nejvíc a byla to barva jednoho z želváků) a žlutý filc ba opasek a sixpack na břiše
• spojovací materiály (nitě, lepidlo, zavírací špendlíky) a barva z Ikey
• hliníková zapékací miska!
• a OPRAVDICKÝ star wars-ový meč. Bliká, má hromadu zvukových efektů a funkcí… no byl to jediný “svítící meč”, co jsme byli schopni sehnat. Původně jsem si nějak vůbec nevšimla, nebo spíš nepamatovala, že má každý želvák nejen jinou barvu, ale taky jinou zbraň. Tak náš milý zlatý (fialový) Donatello má dlouhý klacek, který sice bude mít nějaký úžasný bojovnický název a schopnosti, ale furt je to jenom klacek – nesvítí a nemečuje :-D. S náhradou naopak spokojenost veliká.

S Ivanem obešli asi polovinu domů a přinesli asi půl taštičky sladkostí. Theo v jedné ruce veliký perník ve tvaru dýně, ve druhé osminu sýrové pizzy. A dál už unavený a lehce zarýmovaný odmítal jít, takže jsme se Sárunkou před domem dorozdaly sladkosti (letos jsme měly dokonce málo!!) a vyhlásili jsme večerku. Prý jestli zítra bude zase TrickortreaKing :-)…  Naštěstí až za rok, kiddo. Sárunečka už třeba bude taky spolupracovat.