Hlásit se to musí IX. (léto 2015)

“Tady je zima… jak kdyby tu byl sníh,” prohlásil Theo hned poté, co jsme vystrčili nos z letadla na Ruzyni. Bylo 20. června a 17 stupňů :))), takže se radoval trošku zbytečně.

Památnou se ovšem stává ještě jiná hláška.

“Můžeš mi s tím pomoct?” ptám se.
- “Jó, tak to se mi BOHUŽEL nechce.” Padám, fakt!!!

Pozoruhodné jsou i jeho pozorovací schopnosti. “Tady všecky lidi mluvěj česky!” Dokonce o tom nezapomněl informovat v tramvaji jednu japonskou turistku, která se nás anglicky ptala na cestu.

Výchovu své nepoučitelné sestry má také v malíku. “Sáro!!! Neni to sranda. Je to zločinnost!!” Už snad ani nevim, jaká zločinnost to byla, ale nevinně v tom nejspíš nebyla

Vychovává i ostatní. To se jednou takhle po ránu pokydal jogurtem. “Hlavně mi neříkej, že jsem čuňátko. Jinak… ti taky řeknu, že seš čuňátko.”

A když je nakrknutej, nesmí se mu říkat radši vůbec nic. “Ještě jednou mi řekneš něco o zvířatech, tak už se fakt rozzlobím.” Hláška prosím ze zoo :-D.

Myslím, že netuší, jakou má babička Hanička práci. Ale po svojí zkušenosti s jejími jedinečnými zkušenostmi (a výbavou!) by to neuhád.
“Proč babička chodí a zachraňuje děti od klíšťat?” Možný tip na kariéru?

“Ještě se 10x vyspíme a přijede tatínek,” povídám, Theo počítá na prstech. “10. To je hodně. Všechny prsty mi na to vyběhly.”

Lenka vzala Theušku ven, a když se vrátili, zjišťovala jsem, jestli náhodou nemá hlad. Ano, ne, chápete. “Já už jsem potvrzoval hlad!” dozvím se rozhořčeně.

Na slovenském koupališti to funguje jako na kdejakém jiném hřišti. Donesete hračky, které si záhy rozeberou ostatní děti v kontextu toho, že ty jejich zbydou na vás, je to vlastně ideální. Pak občas bitky o jednotlivosti, třeba vodní pistoli. “Theuško, běž za tatínkem, ať ti vykšeftuje tu pistoli zpátky.” Dítě se vrátí na pokraji pláče. “On mně jí nechce vyvraždiiiiit!” Ještěže tak!

Co dělá naháč, rozvalenej uprostřed cestičky na zahradě? “Já tady uschínám!”

Musíte si taky dávat sakra pozor na formulace, aby vás nepřechytračili.
“Tady nemůžeš takhle řvát, tady nejseš v lese!”
- “Ale gdyť tam se taky nesmí!!!”
Beru zpět. Kdo vymyslel tak pitomé přirovnání?

V lese se taky sice nesmí sbírat muchomůrky, leda pro skřítky, kteří naopak mají rádi. “Ale co kdyby je to taky zjedovalo?” Nojo, co potom? to už se pak vůbec s náma nezasmějou těmhle řečem. A to by byla škoda!!