Playdoh párty a 4leté interview

Theuška měl oficiálně narozeniny 19. dubna, což zrovna letos vyšlo na neděli (pracovní den). Na sobotu předtím jsme proto naplánovali narozeninovou oslavu, jenže bohužel hodně dětí bylo pryč – jarní prázdniny a podobně. Oslavu s dětmi jsme proto o týden odložili a přednarozeninovou sobotu jsme si oslavili sami. Ono to vlastně tak bylo vzhledem k charakteru hlavního daru i lepší.

Theo si přál “dort s letadlem”. Dortová přání já plním ráda, ale vodsud potsud! Ze svého značně zchudlého časového (roční mimino) a energetického (po celém dni v akvaparku) konta jsem proto vysekala hodinu a dort se skutečně zrodil. Čtyři letadla ke 4. narozeninám – žádnej problém :-D.

Radost byla veliká, letadla se mu podařilo ožrat ještě před odjezdem do parku, kde jsme museli okamžitě otestovat hlavní dar. Kolo se šlapkama!

Dostal Giant Animator 16″

Zbývá dotrénovat rozjezdy, ve všem ostatním je v podstatě samostatný a naštěstí už ne o tolik rychlejší než na First Biku! A moje motivace koupit fakt běhací kočárek je zase o fous větší.

A o týden později…

Piknik párty v parku by byla prostě super, žejo. A v tomhle parku konkrétně jsou tři hřiště vedle sebe s lážoplážo prolézačkami pro mrňouse, ale i dost náročné velecviky pro velké děti. Úplně to vidím, jak se válíme na dece pod stromy přesně na našem oblíbeném místě s výhledem na dění na hřištích, děti někde ve svých náhodných skupinkách lezou a občas si teda přijdou dotankovat palačinku nebo hlt vody.

Jenže večer předtím přišlo varování na další (už asi čtvrtou) písečnou bouři. Ta se až tak nevyplnila, ale větrno a prašno bylo dost. Dokonce jsme ráno vážili cestu na hřiště, jak to tam vypadá a pak smutně konstatovali, že to nebudeme riskovat. Prostě zodpovědnost za bezpečí a zdraví 12 dětí…  Plán B byl tedy oslavit aspoň u nás doma na mini prostoru.

Vyklidili jsme obývák, kde se pak dá dle testů v předchozím roce víceméně pohodlně posedávat, korzovat, sgrupovávat se i jíst. U konferenčního stolu jsme rozložili malování a modelíny. V herně nachystali stůl s hrami a připravili volnou plochu na hraní … a už se to začalo hrnout.

Vidíte v pozvánce playdoh? Aaaano, všichni přinesli Theuškovi playdoh, máme ho i v uších :-D. Lulu osobně vybrala “vlasáče” – playdoh sadu, která je snem každého malého dítěte, a taky dělá s přehledem největší bordel ze všech hraček napříč typy a značkami na světě :-D. Konferenční stůl se tak během chvíle proměnil v playdoh ráj, ve kterém děti hodiny! blaženě míchaly barvy dohromady, stříhaly mimoně, česaly, rolovaly, vytlačovaly a užívaly si jedinečnost mnohoforemné hmoty v podobě, která by nikdy ve vlastní domácnosti nebyla povolena :). Ale upřímně, ono když to trošku oschne, tak se to prostě smete všechno do koše a je to. S normální modelínou bychom tam měli nářadí i ty děti přilepené ještě dneska.

Skupinky to střídaly s hraním člověče, nezlob se a lovením magnetických berušek v herně. Stavěním “letadla” z dětské postýlky a střílečkou v obýváku. Přinejmenším energii z dortu museli přece nějak vyřádit. To už je řeč o dortu číslo 2 alias “Ale já nechci už dort s letadlem. Chci s kolem, ale velkým, aby se mi nevešlo do pusy a musel jsem ho ukousávat.”

Hmmm.

Povedlo se?

Na rozcestník jsme dali vzdálenosti z Dohy do domácích měst všech dětí na párty. Hnidopiši by si všimli, že jsou to vzdálenosti vzdušné, což pro cyklovýlety není až tak směroplatné, nicméně nejen do Sydney by se stejně na kole jelo blbě :).  

No a tak má Theo fakt už čtyři.