Stěhování

Člověk není zpátky v Kataru ještě ani 3 dny a už aby se zase balil. Na vybalování “českého” kufru jsem tak skoro úplně rezignovala. Radši jsem z něj vytahala jen ty nejnutnější serepetičky, jejich místo obsadila jinými věcmi, a postavila kufr do kouta jako základ pro balení zbytku bytu. Konečně se stěhujeme!

Vilky v compoundu v únorovém sluníčku

V Kataru, asi celkem logicky, máme už k dnešku regulérní “full-sizovou” domácnost. Přesně takovou, jakou máte v Praze, Liberci, Plzni… se všemi jejími nezbytnostmi, krámy i úplnými zbytečnostmi. Za 2,5 roku jsou tu skutečně věci všech těchto kategorií. A tak jsme plnili kufry, krabice, krabičky, tašky i taštičky, nacházeli ztracené věci, hlava nehlava vyhazovali ty nepotřebné a nepoužívané a brzy jsme proměnili náš jinak celkem slušný starý byt na nefalšovaný squat, kde se nedalo projít z jednoho konce na druhý bez zakopnutí. Joo, kočkám se to líbilo náramně!

V pátek odpoledne jsme pak veškerý náš majetek převezli v pouhých 6 auto-dávkách z bodu A do bodu B, kterým je nový compound z rodiny “Beverly Hills”. Vsuvkou poznamenám, že BH se tu jmenuje už asi 6 jiných compoundů, stejně jako se kdeco jmenuje Al Jazeera/Peninsula nebo Gulf *. Uznávám tedy, že 2 Pathfindery a Sorento toho na jeden zátah uvezou neskutečně. Děkujeme tímto Jardovi, kterej i přes svou brutální alergii na kočky, všechny ty chlupatý věci vzal do ruky, i Damianovi za pomoc.

“Náš” dům – je tady 12 bytů, ale zatím tu velké nastěhovávání neproběhlo. Před domem se navíc ještě vysazujou záhonky a staví “stříšky” pro auta.

Z pátku na sobotu jsme si ještě užili s kočičkama poslední noc ve starém bytě a v sobotu se už definitivně všichni přesunuli do nového. Kdyby přes ten všudypřítomný prach a nastěhovanou hromadu bordelu bylo něco vidět, byl by to už v tu chvíli celkem pěknej byt Líbí se nám hlavně obývák, který jsme si rozvrhli na 3 zóny: jídelní, televizní a kecací. Chybí nám sem ještě jedna velká pohovka, nějaká menší sedátka a hlavně knihovna (kterou prostě nemůžeme sehnat). Obývák pak navazuje přímo na lodžii, kam taky ještě potřebujeme nějaký decentní “zahradní” nábytek, protože tam ještě chvíli bude za aktuálního počasí celkem příjemné posezení.

O kuchyni (s 90 cm širokou lednicí!), pracovně a hostovském pokoji (obojí zatím v bordelním stádiu) se asi zvlášť zmiňovat nemusím Super je ale ložnice, která má nejen vlastní malinkou lodžii, pro kterou jsme ale ještě nevymysleli využití, tak taky vlastní koupelnu. A je v ní ticho!!! Žádnej “sky bar” naproti v hotelu, co vyřvává do půl 4 ráno, žádné sbíječky ani toubení aut na hlavní ulici. Fjuuuuu. Spokojená jsem taky s “prádelnou”, což je sice jenom malilinkatá místnůstka s pračkou, ale vleze se tam i veškerá související výbava, která tak nemusí zaclánět jinde.

Nezměrnou výhodou compoundu jsou facilities, čili společné prostory. Ty se sice teprve dokončují, ale za pár týdnů nás už o 50 metrů dál přivítá velikánský bazén, posilovny, kurty, společenské místnosti a další rozcapenosti. Samozřejmě v ceně bydlení Hlavně na to fitko se už moc těšíme a moc ho potřebujeme!

Bazén – vlevo clubhouse, vpravo kurty na squash a tenis, gym, prádelna, obchod…

K dnešnímu dni jsme ještě stále ve stádiu vybalování. Mezi věčným vytíráním nám sem ještě stále lezou chlapíci na opravení toho a onoho, a vybalování opticky pokračuje jen tím, jak se vrší už nepotřebný “obalový materiál” v chodbě. Doufám, že do konce týdne už to tady bude k normálnímu žití a postneme nějaké interiérové fotky.

A na závěr ještě vilečka odnaproti přes ulici. Vpravo přijíždějící teréňák pro porovnání. To bych teda chtěla vidět zevnitř!