Ejbon story

Když jsme se po létě vrátili do Kataru, Theuška začal používat obrat, že pojedeme na ejbon, bude ejbon, dokonce že vláček zatáčí na ejbon. Takže ne vymyšlený slovo, na to ho moc neužije, ale normální součást slovníku, která potenciálně lze ukázat nebo udělat. Žádné osvědčené metody odhalení významu tohoto tajemného slova nás ale ne a ne přivést na stopu.

Ve čtvrtky jsme začali chodit na pohybový program pro děti. Už jsme byli v červnu na ukázkové hodině (rozuměj pozvali nás na normální hodinu s tehdejšími 3leťáky :-)), abychom věděli, o co se jedná a jestli to má pro něj význam. Podle plánu jsme tedy na první zářijové hodině házeli míčem, skákali v obručích, naháněli se s dětmi… pěkně to uteklo a byla jsem překvapená, že se Theuška docela aktivně zapojoval (nemusí, to je zase důležitý pro mě), byť s instrukcemi v angličtině jsem mu musela samozřejmě pomáhat.

Přišli jsme domů a povídali si jako obvykle o uplynulém dni. Hrál jsem ejbon, povídá Ivanovi.

Ejbon – playball! Všecko jeden čert. Potřeboval jenom podobné slovo na to, na co byl tak dlouho zvědavý :).