Rychle nám to utíká!

A další dva týdny už jsou v trapu! Hodně jsme toho už stihli zařídit, tak teď budeme snad konečně dohánět ty srazy, ne?

Minulý týden se konečně vyčasilo (i když nám ten déšť fakt nevadil :)) a užili jsme si týden zase v Praze. Já to okolí Čakovic mám fakt ráda – obrovskej park s pískovištěm a “kacíííkama” pod každým stromem, k tomu 3 dětská hřiště a klidné ulice v okolí. Tady se dá na malé motorce pěkně túrovat! Jedno odpoledne jsme takhle najezdili skoro 7 kilometrů.

Jako každý rok jsme udělali výlet i do krásné pražské zoo, i když po letošních povodních byla otevřená jen horní půlka. Sloni, vydry, medvědi dobrý… ale vláček! A nejeli jsme na druhej den vláčkem i v Letňanech? A nešli přímo do Království železnic? Vláčky, vláčky, vláčky se najdou všude a Theuška si jich teda nemůže nevšimnout

O víkendu pak přijela mamka a zašli jsme na výstavu o Tutanchamonově hrobce. Celkem dle předpokladu jsem druhou půlku s Theuškou už jen prolítla (tak schválně kterýho dvouleťáka bavěj rakve :D), ale tak i na mou kulturu se dejme tomu dostalo :). Jinak výstava je fakt zajímavá a doporučuju!

Týden následující jsme pak strávili v Liberci. Plán byl neurčitý spíš s tím, že tam strávíme začátek týdne a pak víkend. Předpověď počasí ale tentokrát nelhala a bylo nádherně, navrch naši měli oba dovolenou, tak jsme se tam nakonec rozhodli zaclánět skoro celý týden. Z oficialit jsem konečně mohla zažádat o Theuškův český pas (výhodou je, že oproti slovenskému neplatí dva, ale pět let). Ale jinak jsme si užili opět fantastický Dětský koutek – minimum dětí, první samostatná jízda vláčkem (a že to sviští) a na ruském kole, brouzdání ve vodě, půjčení si všech možných motorek a odrážedel… no nebudu si moc vymejšlet, že jsme neodcházeli poslední, protože jsme odcházeli maximálně předposlední :). Být na Theuškovi jsme tam dodnes, to je vám asi jasné.

Vyzkoušeli jsme také Šťastnou zemi v Radvánovicích pod Troskami, kterou nám doporučili známí. Bohužel jsme si vybrali skoro nejteplejší den v týdnu a nedostatek stínu a vody na svlažení nás dokonale vyšťavil. Recenzně bych měla ale podotknout, že je to tam spíš pro větší děti, dvouleťáci se vyblbnou spíš jen na trampolínách, skluzavkách a s domácím zvířectvem a ostatní atrakce jim zůstávají částečně nedostižné. Takže příští rok :).

Ale aby toho dobrodrůža pro letošek nebylo málo, střihli jsme si taky první testovací cyklovýlet. 41 kilometrů kolem Liberce, naštěstí v milosrdném terénu. Theuška pěkně vzadu v cyklosedačce, spokojeně usazenej knížepán rozhlížející se po kraji a neúnavně komentující výhledy! Vozil dedeček (po krátkém, ale evidentně efektivním, licitování), maminka táhla pouze bagáž.

A na závěr víkendu nás Lenka vytáhla vykoupat na písečák do Ovčár – sice jen na podvečerní hodinku a půl, ale bylo to velmi osvěžující a příjemné. Náš vodomil se vyřádil.

Kdyby se mi tyto poslední dva týdny nespojily i s tím, že Theuška chodí extrémně pozdě spát (jak je dlouho světlo a “chceme” toho hodně stihnout) a stejně blbě brzy vstává, do toho přes den už někdy fakt nezaspí a pětsetkrát denně opakuje neceš neceš neceš ještě dřív než mu člověk něco nabídne, bylo by to skoro ideální.

Neceš ideání.

Ceš vláček x-).