Už i ten Krýša

V dubnu jsme vezli štvornožky na pravidelné očkování proti vzteklině. Stejně jako v Čechách to pro domácí povaleče není povinné, ale pro cestovatele, a už vůbec ty s touhou návratu do vlasti, to bohužel jinak nelze. Objednáváme se v posledních letech vždy k doktoru Markovi, slovenskému veterináři, který rád vypráví historky o tom, jak léčí jednou sraženou želvu, jednou papouška se zlomenou nohou a večer dělá císaře lvici :)… a ono to ani nemá nohy na stejným místě :D.

Všechno proběhlo dle plánu, pár injekcí a škrábanců na oplátku, a přišel čas, zrealizovat i myšlenku, se kterou jsme si delší dobu pohrávali. Kryšpín je zlej na Bertíka, mydlí ho bez příčiny, taky očůrává co může. Čím je starší, tím je to horší. Mohla by to vyřešit kastrace… Tak teda jo.

Za dva dny na to (ve čtvrtek, v “den operační”) jsem vezla vyhladovělý zvíře hned ráno na kliniku. Nejprve jsem musela podepsat souhlas s odběrem krve – jak se totiž ukázalo, pro 7leté a ještě seniornější kočky je u elektivních procedur nutno nejprve ověřit jakousi životaschopnost :o) – tedy jak budou snášet narkózu a potažmo operaci. Asi dobře, že jsme ho nedali operovat už loni, teď aspoň víme, že máme kosatku v plné síle a ještě nám hezkou chvíli vydrží.

Sestřička že by mi zavolala, kdyby ho kvůli špatným výsledkům, nemohli operovat. Jinak jsem měla přijet ve 4.

V 10 volal Marek. Krýša už to má za sebou a už se i najedl – můžeme si přijet kdykoliv. Tak nevim, jestli jsem stihla dojet domů, než ho fikli…

Zvládl to moc dobře. Doma dostal dle instrukcí vařené kuře a klid na lůžku (tento “léčebný režim” dodržuje každodenně a dlouhodobě), jen nárazově se motal po bytě s nespolehlivýma zadníma nohama. To do rána bez problémů odeznělo.

Na krku měl vyholené kolečko, odkud brali krev. Tehdá, když jsme jim nechávali brát krev na sériologické vyšetření (pro cestu do Kataru), ji brali Krýšovi z tlapky – jako člověku. Trvalo to věčnost!, teklo to po kapičkách, měl to VŠUDE jak po pokusu o sebevraždu… Bertíka doktor v Liberci přispal, nohu oholil, vytáh krev a za 2 minuty mi ho dal (vzbuzenýho) s tím, že hotovo. Tak asi se to musí umět…

Po třech týdnech chlupy zarůstají, podvozek jak zamlada (u kocourů je to bezestehové a upřímně to vůbec není vidět, krom teda zmenšení objemu :-D) a teď počkáme, jestli se z něj stane druhej Garfield nebo co jako :o). Zatim starý dobrý Kryšpíně.