Vánoce na písku

Když jste 24. prosince debužírovali na bramborovém salátu, u nás už bylo několik dní oslaveno. Rozhodli jsme se letos z organizačních důvodů domluvit si, jinak beznadějně vytíženého, Ježíška na prosince jedenadvacátého. A on přišel!

Dvacátého večer, když šel Theuška spát, jsme vytáhli vánoční stromeček a jali se ho zdobit. První zádrhel – nefungovala loňská světýlka. Ale dobrý, já už jsem ten den jeden nový řetěz koupila, protože ten starý býval docela krátký. Ale – nový řetěz nejenže hýřil cirkusovými barvami, ale neblikal. To byl ovšem zádrhel naprosto zásadní, jistě chápete. Ivan tak v půl 11 vyběhl do místního minimarketu a dvoje nová světýlka tam ještě sehnal. Nakonec se nám podařilo nějak ten jehličnan osvítit a ověsit. Spát!

(Na našem adventním věnci ještě jedna svíčka chybí

Ráno tak Theuška viděl stromeček poprvé. “Jééééééééééééé!” povídá Sice nesvítil, to jsme si nechali až opravdu na večer, ale dala se z něj obírat “mašika”, “koník” i “balón”. Vše v dřevěné nebo plastové verzi samozřejmě.

K obědu jsme si dali houbovník, který nečekaně chutnal i malýmu zlodějovi – houby měl poprvé, ale celkově to pro houbovníkovou chlebovitost nazýval “bagitou”, takže vlastně chápu, že mu to jelo.

A po odpoledním šlofíku a procházce už tu byl večer :-).

K jídlu jsme přistoupili celkem klasicky a co nejrychleji (dítko je s tím rychle hotový :-)) a když se nám ho podařilo vylákat do herničky, vytáhla jsem rychle z úkrytu dárky, zhasla, rozsvítila stromeček a velkou rolničkou třikrát zazvonila. Pak jsem nadšeně vyběhla “z kuchyně”, Theuška zatím z herničky a běželi jsme zkontrolovat, co by se to mohlo dít.

Zarazil se hned v chodbě.

“Sjetýlka!”

“Sjetýlkaaaa!”

“Jéé. Sjetýýýlka!”

“Cink cink cink?”

“No to byl ten Ježíšek, Theí, dárečky nám přines.”

Dárečky nezájem. Sjetýlka.

Postupně si vybalil batůžek a magnetická zvířátka, pohrál si s papíry a všemi ostatními dárky a byl čas jít spát. Jeden dárek “chtěl” počkat na ráno.

Ráno se tedy objevil ještě jeden malý balíček a Theuška, dnes již zkušený rozbalovač, z něho zvědavě vydoloval “apatku” (lopatku). A když se otevřely dveře na malý balkón, mohl ji hned zabořit do čerstvého písku v novém pískovišti! Sice máme písek snad i v posteli, ale jak on si tam rád hraje!

A hned 23. prosince jsme v oslavách pokračovali. Podávala se u nás opět tradiční variace naší česko-slovenské večeře a nějaké to domácí cukroví. Děti nejvíce zaujala … co myslíte?

Krabice od pískoviště. Střídali se v tom, kterej do ní vleze a kterej ji bude přitom tlačit.

A taky Gangnam style!

S krabicí v pozadí

A aby oslav nebylo málo, 25. prosince jsme to dotáhli.

Jó tady se jedly pod třímetrovým stromečkem jiný laskominy. Theík si dal s gustem kus 12librovýho krocana.

I na dárečky došlo! Na 25. je přece chystá sám Santa Claus osobně.

(Pssst – od Theušky pro Izzy)

(Psst – od Izzy pro Theušku. Ano, tady stát opravdu asi nebude :-D)

K dnešnímu svatému Štěpánovi není ještě jistý, jestli budeme víc času trávit na “písku písku” nebo “domečik domečik”, ale jasný je, že pokud Ježíšek zásobuje všechny děti takovýmito dárky, není možný v něj nevěřit.

Krásné Vánoce vám všem!

Celé vánoční fotoalbum zde.