Dítě v pohybu – 3. Lezení a obcházení nábytku

Leze, plaze, lezoplaze. Možnosti pohybu blízko zemi jsou nyní nepřeberné – záleží na povrchu, “lenosti” a potřebě či možnosti přepravit nějaký předmět.

Dejme tomu takový smetáček.

Chlupy krátké a tvrdé, takže do zavřené pěstičky, o kterou je nutné se opírat, vyloženě nevhodný. Se smetáčkem se plazí.

Bryndák. S měkkými dlouhými provázky lze bez problémů po čtyřech i utíkat. A nezapomeňme ani na “komando” plazení, u kterého je břicho kousilínek nad zemí a kolena se střídají jako u lezení po čtyřech. Taky mimochodem rychlý jako šlak. Jeden z pohybových vzorců, se kterým má dospělý větší potíže než skorobatole.

Tohle nevím přesně, do které kategorie zařadit :-D.

To přesouvání předmětů je taky dobrá obsese. Předměty navíc není potřeba jen dopravit někam, ale dopravit někam vysoko! K tomu se hodí stolek, křeslo, židle, skříňka i kdejaká polička, ke které si stoupne a nasyslené předměty sem neúnavně vyzvedává. A pak je buď (opět neúnavně, jak jinak) shazuje dolů nebo za obťapávání zvoleného kusu nábytku posouvá (než spadnou dolů). Oh gravity, thou are a heartless bitch.

Rámus a bordel narůstají geometrickou řadou :-).

Co se týče pohybu nahoru, Theo leze už i do výšek, takže je v kurzu trénink slézání pozadu. Jenže víte, co je asi fakt nejlepší? Nebýt u toho! Oni ty ještěrky se vrhaj hlavou napřed jenom po rodičích, kdežto sami si poraděj mnohem chytřeji. Ale když to je tak těžký být líný rodič…