Dítě v pohybu – 2. Štvornožka a klečení
Neleze. Ale přece jenom maká na nových schopnostech svého pavoučího těla :).
– Umí na čtyři. Dělá to rád, dělá to často. I kolínka umí posouvat, i jednou rukou si dovede hrát s hračkou, ale to střídání a pohyb vpřed (nebo vzad) tam zatím nejsou. Nechyběj mu – plazení to jistí.
– Umí si kleknout. Rukama se vyšplhá po čemkoli – rodičích, posteli, skříňce, květináči, tašce… Rychle se z toho naučil kvazi “sedět” (roztáhnout kolínka a zadek posadit mezi ně – tak má volnou aspoň jednu ruku na hraní) a taky “slejzat” (z této pozice položit ručičky na zem a přejít do plazení). Ale už i jeden pád byl, ale to k tomu prostě patří.
– Umí se postavit. Dělá to (naštěstí) spíš výjimečně, nevypadá to kdovíjak, nožičky má vratký jak bambusovej člun v Indickým oceánu a rukama se drží o holej život. Ale je to začátek, přinejmenším rošt postýlky musí zase o kus níž.
Tak teď to lezení, buď tak laskav.
3x reakce nize
Jen pěkně hačej, oni počkaj…a pak budou litovat:D
(to kvazisezení je asi pohodlnější – a navíc je to děsně roztomilý – u tlusťocha i hubeňoura;)
To kvazisezení je úplně normální, já si dokonce pamatuju, že jsme tak jako děti seděli ještě ve školce…
ja sa neviem ” vinadívať”, je rozkošný, len tak ďalej
Chcete neco dodat?