Jinýma očima: Teplo, kde jsi?

V Kataru jsme už dlouho a pomalu přestáváme rozlišovat, co je pro vás zajímavé číst. O písku? Stavbách, abájách, svátcích? Možná… Poprosila jsem proto mamku, která nás letos v říjnu podruhé navštívila, aby vám napsala, jak to vidí ona :).

16. 11. začal v Liberci padat sníh, mrzne, v práci máme dlouhou šichtu… Co nejlépe zahřeje na duši? No asi vzpomínka na  letošní “léto”, které jsem prožila (v říjnu :-)) v Kataru.

Nejkrásnější sice bylo setkání s rodinou, po  delší době znovu s oběma děvčaty, Ivanem a s malým broučkem, který se tak změnil od té doby, co byl v Čechách. Už není miminko, ale veselý a dovádivý kluk.

Budu vzpomínat na místa, která už jsem viděla při  minulé návštěvě, jako např. Museum islámských umění, Souk Waqif, Villagio, pláže u Fuwairitu (s velkým větrem a vlnami) i Inland Sea (tentokrát s medúzami). No co, aspoň vím, jak to vypadá, když se jich urodí.

Z nových věcí mě jednoznačně uchvátila Katara. Překrásný amfiteatr, který svým bílým mramorem září tak, jak kdysi zřejmě oslňovala krásou  a dokonalostí antická divadla a arény. K tomu krásná promenáda na břehu moře, spousta míst k relaxaci venku i příjemných kavárniček.

Od minula taky povyrostla Perla. Už není takovým staveništěm, ale stala se zabydleným ostrůvkem s přístavištěm, restauracemi, obchody, zázemím pro své obyvatele.

Z obecného pohledu zmrzlého Evropana oceňuji letní teploty, které tu v říjnu a listopadu panují, a doporučuji všem, kteří mají tu možnost odletět někam jako vlaštovky za teplem. Doha je jednou z moc příjemných možností.

Všechny fotky z naší návštěvy jsou zde.