Všude kufry

Jasně, měli bychom teď po dvou letech v Kataru mít byt zaskládaný krabicemi a do nich ukládat nádobí, přihazovat knížky a oblečení (jak mi neopomenou někteří z mých kolegů v práci často připomenout), ale rozhodli jsme se tu ještě chvíli vydržet. Dva roky fakt utekly jako voda, i když se to těch prvních pár měsíců zdálo nereálné. Teď ale jedeme na každoroční obhlídku Čech.

Ivan vyráží dneska na 3 týdny. Má jeden největší kufr, co máme, druhý nejmenší kufr, co máme a batoh. Stěží se vejde.  V neděli vyrazí s kamarády z vejšky do Dobronic na sportovní kemp a zuřivě sleduje předpověď počasí. No vypadá to na pláštěnku i plavky

Já poletím do Prahy příští čtvrtek, v pátek pak na východní Slovensko (10hodinovou cestu vlakem jsem zavrhla jako sebevražednou), kde se sejdeme u Ivanovy sestřenky s jeho rodinou a našima, co pojedou z Liberce. Jsem fakt ráda, že se to i přes tu dálku, rozhodli absolvovat a dost se na to volno těším.

Taky se snažím vymyslet, co kritického musím za ten týden ještě stihnout. Nevypadá to totiž, že bych se sem měla šanci vrátit dřív jak po Eidu, tedy v druhé polovině října! Mým úkolem v Čechách je kromě seznámení se s novinkami v práci (byli jsme prodáni!), tak hlavně vyřídit nějaké školní věci, banky, doktory, volby … mám toho docela seznam a v ruce otevřenou zpáteční letenku. Jednu výhodu ale tahle delší absence přece jenom má. Zatímco se Ivan vrátí do běžícího Ramadánu, já tomu letos úplně uniknu. Doufám ale, že na Eidové svátky (letos první týden v říjnu) bude moci Ivan ještě jednou za mnou přijet – ale i kdyby ne, už to nějak doklepeme.  Po návratu se chystáme ještě na nějakou menší dovolenou, když už nám nevyšla ta velká podzimní, co jsme si na ni mysleli na letošní podzim.

Kočičky zůstávají v Kataru, protože je pro ně samozřejmě mnohem důležitější klid a pohoda ve známém prostředí, než letadla, auta a stále v pohybu. Vydržej to v pohodě, už to znají. Sice je po návratu budeme mít pár dní jako kouli u nohy, ale i to je milý.

Tak nám držte palce, ať to dáme Budeme na mailech i na českých mobilech a kdyby nááááhodou jste se s námi chtěli vidět a my stále ticho po pěšině, tak se určitě ozvětě!