České omrzlinky

Začátkem února jsem si ještě ze slunečné Dohy střihla jednu rychlou návštěvu ve zmrzlých Čechách. Čekalo mě 10 dní, jedna A4ka úkolů – nákupy, změny objednávek, srazíky, pošta, úřady, razítka, práce, kurz … prostě jako vždy “dovolená”, jak se patří. Ale užila jsem si to i tak. I když přiznávám, že dneska už jsem fakt ráda, že zas chvíli nikam nemusím! :). Tady je pár aspoň mobilních foteček.

Díky za všechna příjemná setkání, pomoc a dobrá přání. Jsme zas všichni zpátky v Doze

Teplo v brzkém únoru fakt nebylo, co si budem nalhávat

Ale někam na ty “jahody” lidi v zimě přece jenom choděj. Já jsem měla svátek! Na seznamu nebyl, takže první gratulant mě přece jen trošku překvapil :-))

Pes v práci… já jsem “v práci” zvyklá tak akorát na ty kočky.

Samozřejmě návštěva u babičky… Myslím, že by častěji udělala ještě větší radost, ale dělám holt, co můžu.

Stěhování národů – aneb reorganizace pokoje v bytě v Praze. Přestěhovaly a přebraly jsme s Lenkou všechny krabice s jazykem na vestě, ale výsledek to má.

Všichni se o mě báječně starali. Včetně našich… kteří mě po víkendu dokonce odvezli z Liberce do Prahy!

Takže ještě jednou moc a moc díky za všechna příjemná setkání, pomoc a dobrá přání. Příští návštěva – už v červenci! Teda doufám… A taky že to zvládnu bez té otravné rýmy.