Velký ultrazvuk, aneb holka nebo kluk? (21. týden)

Po 5 týdnech nás čekala další plánovaná kontrola. Opominu, že nás pozvali na den po státním svátku, kdy nakonec nemocnici zavřeli! Takže až na druhý pokus – po Vánocích, na sv. Štěpána :).

Všechno šlo v pohodě, prohodili jsme s doktorkou pár slov o tom, jak mi je a jestli už je miminko cítit (no jéje,  , šmrdlá se tam pěkně) a taky jsme znovu probrali naši cestu do Austrálie, kterou nám bez připomínek „schválila“. A čekal nás velký ultrazvuk.

V téhle fázi už je miminko v podstatě hotovou miniaturou svého budoucího já a už jen poroste. Kontroluje se proto stav jednotlivých orgánů (srdce, žaludek, močový měchýř), měří se velikost hlavičky a délka stehenní kosti. A dá se dost spolehlivě kouknout mezi nožičky  .

Doktorka se zeptala hned na začátku, jestli “to víme”. A když jsme potvrdili, že nevíme, ale chceme vědět, když… (to bude stoprocentně poznat – už jsem nestačila doříct), tak to na nás vypálila.

No a teď my vám to jako nepovíme  . Ono je to jedno, stejně si každej rád vystřelí ten svůj tip, jak jsme zjistili… zatím je to tak 3:2 ve prospěch chlapečka, čímž vlastně kurz na holčičku stoupá, ne? :))) Tak si užijte květnové překvapení!

My bychom rozhodně měli radost z obojího, ale ta definitivnost a taky potvrzení “pocitu”, co se mi do hlavy vetřel asi den předtím, mi na chvíli vyrazila dech. Bylo to moc pěkný :).

Pak se prohlídnul celej zbytek človíčka, kterej u toho (spokojeně nebo nespokojeně?) kopal nožičkama, a nakonec jsme se koukli na celý obličej – který se na nás i otočil. Zvědavý mimino to bude. A tak to má být!