Al Zubara

V zápalu jarního slunce jsme se včera vydali na lehce kulturní výlet 100 km na sever od Dohy k pevnosti Al Zubara. Jelikož nevlastníme žádnou mapu, která by byla schopná přesně pevnost lokalizovat (otázka je, jestli taková existuje), trefovali jsme se ke konci hodně na blind. Všude jen písek a kamení, pravda aspoň ta silnice. Naštěstí platí zlaté katarské pravidlo – ať jedete hodně dlouho kterýmkoliv směrem, dojedete vždycky nejhůř k moři

Kdybychom předchozí večer nepředváděli tristní znalosti o ČR do půl třetí ráno ve stolní hře, asi bychom byli schopní vyrazit i dřív. Za aktuální situace nám to ale vyšlo až po obědě. Byli jsme vybaveni tištěnou satelitní mapou Kataru, kreslenou mapou s vyznačením pevnosti Zubara a GPS nástrojem se staženými mapami z Googlu. Ani přes takový arzenál bylo ale značně nejasné, jak se nám povede náš cíl najít.

Když už jsme to už už vzdávali, nikde žádná cedule, GPS se odmítalo spojit a na mapě nás “najít” (přičemž náš cíl nezobrazovalo vůbec) a už jsme byli smíření, že si uděláme okružní jízdu kolem celého poloostrova, konečně se před námi objevilo něco jiného, než pichlavé houští, ovce a velbloudi. Jasné obrysy pevnosti z cestovních průvodců.

Název Zubara se dřív vztahoval na celou oblast, kterou osidlovalo až 6000 lidí v uzavřených hradbách. Od roku 1878, kdy byly hradby i město dobyty, už absolutní většinu pozůstatků lidské činnosti pohltila poušť, slunce a vítr. Kromě maximálně desítky polorozpadných domů se zrekonstruovaná pevnost rozkládá uprostřed ničeho.

Pevnost je čtyřhranná v konvenční hnědožluté barvě, se čtyřmi věžemi. Tři z věží jsou kulaté, věž sousedící se vchodem je pak hranatá a nese katarskou vlajku. Celá stavba je nápadně řešetovitá, ale ze střílen už vykukují dnes už pouze vypoulené oči turistů. V některých místnostech po obvodu pevnosti se nachází zaprášené improvizované muzeum sestávající z několika desítek mincí a střepů různých velikostí. Nejzajímavější jsou ale fotky z vykopávek původní Zubary – bohužel jenom s arabskými popisky. Místu obzvlášť slušelo odpolední slunce, nemám ale pochyb, je podobně oku lahodící bude i za rozbřesku nebo v noci, kdy je osvětleno světlomety.

Více fotek ze Zubary si můžete prohlédnout v našem katarském albu.