Věci neopravitelné

Čili toto téma již podruhé, protože po mrtvé vodní pumpě nám přišli opravit kapající baterii v koupelně. Čtyřikrát! Opět se projevily odlišnosti našich přístupů – jednomu stačí, že to funguje, druhej je hnidopich a vadí mu, že to nefunguje úplně tak, jak má…

Všechno to začalo louží v koupelně na podlaze, jejímž zpětným sledováním jsme dospěli ke zjištění, že kape závit vanové baterie. Tvoří se tak pod ním louže, která odtéká vesele na podlahu. Jako záchranné řešení jsme se rozhodli louži rozměrů celé koupelny asi 5x denně přesměrovat do uříznuté plastové lahve, kterou si kočky za chvíli oblíbily tak, že to bylo jejich každodenní ranní pítko Z ní to jako z okapu teklo zpátky do vany… Provizorní, nestabilní, ale funkční řešení.
Jednoho dne přišla řada i na nás a dorazil instalatér. Šťasten, že na první pohled pochopil problém, začal závit připojující baterii do zdi odšroubovávat a matlat na to izolaci, než to zase zašrouboval a prohlásil za hotové. Dokonce si i při instalaci vypnul vodu!

Odpolední sprcha způsobila, že závit nejenomže začal kapat, ale začal regulérné téct. Za 3 minuty se naplnila litrová záchytná flaška, což už jsme prohlásili za havarijní stav. Druhej den ráno se instalatér neobjevil, ačkoliv voda tekla tak masivně, že byly v koupelně konstantně 2 centimetry vody. To jsme tedy vyřešili přídavným hadrem vedle lahve, který jsem 10x denně ždímala.

Na třetí den odpoledne znovu dorazil instalatér (to už jsme vypruzeně volali na správu domu, že tohle teda ne) a opět, jak zahlédl tu spoušť, celý ten vehikl rozmontoval, opatlal a uzavřel. Stav opět perfektní, ale už jsem byla obezřetnější a zkoušela chvíli puštěnou sprchu, jestli se to, jako posledně, zase nerozjede. A rozjelo.

Instalatér tam strávil další hodinu, než usoudil – správně – že tahle baterie je špatná a musí ji přijít úplně vyměnit. OK, jen připomínám, že tahle baterie je tam asi tak 6 měsíců 4 měsíce.

Na druhý den opravdu přišel, vytáhl z igelitky baterii, namontoval a už mě volal, že hotovo. Po 2 vteřinách testování jsem zjistila, že opravdu – problém s protékáním je konečně vyřešen. Drobný nedostatek se ale přece jenom objevil – baterie je tak krátká, že její tok míří přes okraj vany … opět na podlahu. Asi 10 minut trvalo, než se mi podařilo rukama nohama vysvětlit, že napouštění vany přes sprchu praktikovat nehodláme a že se to musí vyřešit jinak. (Pán vypadal, že na tohle si ho teda nepozvali. Měl výslovně opravit kapající závit a tento problém evidentně odstranil :-P).

Tudíž přišel na řadu hlavní správce. Kouknul na to a přikázal baterii “nastavit”. Přesně jakej paskvil si představujete, tak to vypadalo. Baterie se donekonečna na nástavných trubkách viklala, až se to opravdu podařilo oblepit a utěsnit. Baterie teče jen kudy má! Akorát krytky, co zakrývají prostup trubek do zdi, jsou jaksi 2 cm od ní… prostě v prostoru. Tady už se ani hlavní správce nechytal a hlava mu ne a ne přetlumočit, co se mi nelíbí. A když jo, tak že to je jednoduchý, to se zalepí bílým silikonem… To už jsme se dostávali do slepé uličky.

Nakonec jsem se rozhodla, že sebou nenechám orat a nechám to vyřešit pořádně. Ukazovala jsem jim délku čumáku té staré baterie a té nové, aby pochopili, a oni se mi zase snažili vysvětlit, že ta stará baterie je špatná “čajna” a tahle nová je upgrade na “džermeny”! Proti tomu nikdo přece nemůže nic mít! Ale jestli na tom trvám, že mi tam dají čajnu. Prohlásila jsem, že není možný, že jsou na trhu jenom 2 baterie a ať se kouknou, jestli můžou najít jinou. A že jsem ochotná sama jít vyhledat příslušný obchod a pořídit vhodnout. Tak svolili, že se ještě kouknou a zítra přinesou – čajnu nebo delší džermeny.

Dneska ráno přišel s novou baterií. Pěkná, německá. Stejně krátká jako ta, co už tam je! Tak jsem mu ji po 10 minutách vysvětlování a nechápavého zírání vrazila do ruky, že ji nepotřebuju. Přistoupila jsem na hru – zkus to opravit, nebo to nepoužívej. Ono taky co už, když jsem jenom panička, co celej den sedí doma u počítače, když mi tady makáme, a má požadavky jak princezna z Marsu.