Beyond Repair

Myslím, že jsme prošli skvělou léčbou, jak se povznést nad to, že silikon u vany v Čakovicích není dokonale rozetřen. Jmenuje se Abdul a je to správce našeho domu v Doze.

Minulý měsíc jsem seděla doma a poslouchala hlasité zvuky vycházející ze střechy. “Ta vodní pumpa je dneska nějaká hlasitější”, povídám si. Navíc pumpovala ve 30sekundových intervalech celý den, ne když někdo pod námi vodu odčerpal. Vzhledem k tomu, že ji máme přímo nad obývákem, tak to přehlušila jenom hudba a běžící klimoška.

Za 3 dny mě ve 4 ráno probudil vibrující kovový řev, který ve 30sekundových intervalech doplňoval ječícího muezína v přiléhající mešitě. Rozespalá a naštvaná jsem vyběhla na střechu, abych si potvrdila teorii, že je to asi motorem vodní pumpy. No, bylo… chručel a mručel a drhnul a nebýt přibetonovaný ke střeše, tak nadskočí, zajiskří a exploduje.

V 9 ráno jsme volali A., že je problém s vodní pumpou… jako obvykle nerozuměl ani slovo a jako obvykle nás tak musel oblažit osobní návštěvou. Zaklepal na dveře a povídá, že s pumpou nic není, že teď na střeše byl. “Byla jsem tam v půl 5 ráno a teda dobrý to není” – zmohla jsem se jenom na tak rezignovanou odpověď a nabídku, že se podíváme spolu. Moc nerozuměl a na střechu se mnou nechtěl, že jestli jsem si jistá, že přivede plumbera (nerad). Né elektrikáře na motor, to prej není potřeba, ale instalatéra. Je to přece pumpa NA VODU.

Druhý den (čtvrtek) ráno zase zaklepal a že plumber to zkontroloval a všechno je v pořádku. Je pravda, že chručivé zvuky ustaly, takže nebylo co dál řešit.

V pátek jsme se po potápění vysprchovali, vyprali jednu pračku a naložili vanu plnou zasolených věcí na odmočení. K večeru začal klesat tlak vody v celém bytě a přestala fungovat sprcha, takže jsem na druhý den oplachovala celou tu vanu věcí pod čůrkem z vodovodu, než nás voda opustila nadobro. Nestálo moc úsilí zrekonstruovat, co se stalo – vodní pumpa v posledním tažení naposledy načerpala vodu do tanku, který se postupně vyprázdnil a teď jsme na suchu, protože pumpa už je po smrti.

V neděli ráno jsme teda volali Salaamovi, že nemáme vodu. Musel se na to přijít podívat, bez toho to nejde, a na druhý den objednal s debilním úsměvem opraváře, kterej pumpu vymění. A od úterý večer jsme měli zas vodu.

Minulý týden nám zas přestala fungovat baterie v koupelně, asi se tam vyviklalo něco uvnitř a nepustilo to ani kapku. Navíc nám přestalo fungovat přepínání sprchy a normálního napouštění do vany, takže to občas stálo desítky pokusů, než se člověk mohl umýt. Takže jsme zase volali, že zase problém. Omrknul a objednal plumbera – hurá, tady se trefil, co baterii vymění. Přišli na druhý den ještě s nějakou manažerkou, rozesadili se u nás v koupelně a tu baterii celkem rychle za štěbetání v hindi vyměnili. Zkoušela jsem jim ukázat i tu sprchu, ale jak na potvoru zrovna fungovala… tak jsem to nechala být. Najednou se zvedli, že hotovo a zmizeli. Tak tak jsem došla do koupelny, než za sebou delegace zabouchla dveře, a začala utírat vodu na podlaze (ne, o kbelík si neřekli). Voda z kohoutku tekla, i když stříkala jak blázen a regulovat se dala jen blbě, ovládání špuntu bylo nepohyblivé… ale už jsem je tam nechtěla.

Když jsem za 20 minut objevila v koupelně domácí jezero, co kontinuálně narůstalo z přípojky vody do baterie, braly mě mrákoty. Popadla jsem telefon a volám je zpátky. Koukali na mě, co jako je ZASE za problém… ukazuju jim jezero a říkám, že tentokrát to chci pořádně. A znovu jsem zkoušela sprchu a tentokrát mě nezklamala a předvedla se v plné parádě. Manažerka s debilním úsměvem (na to je asi najímají) mi říkala “darling, proč jsi nám to neukázala už prvně, to my musíme ještě přijít jednou a vyměnit to”. Na můj argument, že když jim to nedokážu nasimulovat, tak by mi stejně nevěřili, že je nějakej problém, jenom prohodila, že to je vlastně pravda.

V sobotu nato volal A., že u nás den předtím byl a my jsme nebyli doma. Protože ono je asi náplní našeho života na něj čekat, jestli se náhodou na nás nepřijde podívat. Slíbil, že přijdou na sprchu den potom – v neděli. Je středa, sprcha si občas dá říct a já tomu chlapovi už fakt volat nechci…