Tak my jedeme do Japonska!

Po dlouhém plánování je to konečně tady. V sobotu vyrážíme na opravdu dálný Dálný Východ – do Japonska! Tuhle destinaci máme na seznamu už dlouho, ale ani odsud, když jsme skoro na půli cesty, to není úplně brnkačka. Pro začátek nás čeká 10hodinový let do Ósaky (na mapě A).

Zvětšit mapu

V Ósace samotné se ale zdržíme jen krátce, zato v Kjótu (B) – více než 1000 let hlavním městě, které se i díky své mimořádné historické hodnotě vyhnulo atomovému bombardování za 2. světové války – skoro celý týden.  Je tu 17 míst pod ochranou UNESCO a více než 2000 chrámů! Myslím, že tady ještě víc než v populárním Římě hrozí “přechrámování”.

Z Kjóta si pak uděláme výlet do Nary (C), prapůvodního hlavního města Japonska, a na jeden z nejkrásnějších japonských hradů v Himeji (E). Cestou se asi zastavíme i v Kóbe (D). Výlet do Hirošimy jsme ještě nechali otevřený, je to přece jenom kus cesty (i když shinkanzenem je to celkem rychlovka) a navíc… muzeum a památník dopadu atomky, nějak mě to netáhne podobně jako Dachau.

Z Himeji pak chytneme nejrychlejší z rychlých shinkanzenů (Nozomi) do Tokia (F), kde nás to, předpokládám, totálně semele :). Otázka je, jestli tohle je to opravdové Japonsko, každopádně je to právě ten sci-fi svět budoucnosti.  S hypermoderními telefony, počítači, oblečením, budovami a životním stylem. Jsem na to moc zvědavá!

Z Tokia uděláme výlet ještě na nejvyšší horu Fuji (H). Ale jen takový malý výlet, žádný výstup se bohužel konat nebude, protože v říjnu už se to důrazně nedoporučuje, je už dost po sezóně. A přece jenom i v tom létě je to celkem makačka. Natož ve sněhu. Takže si vyjedeme jenom na “5th Station” (2 305 m.n.m) a rozhlídneme se po kraji a pak si ještě celou tu přírodní scenérii omrkneme z lodí na jezeře Ashi.

Potom nás čeká Kamakura (G) jižně od Tokia, kde se UNESCO taky vyřádilo.

No a naši 3týdenní cestu zakončíme v Nikku (I), kde si konečně užijeme ubytování v pravém japonském “ryokanu” v horské oblasti a výhledem na lesy přímo z koupelny s obří vanou a vodou z horkých pramenů. Ach :). Z Nikka ale pocházejí třeba také notoricky známé 3 opičky (“nevidím zlo, neslyším zlo, nemluvím zlo”) vyřezané v 17. století do chrámové fasády jako jeden z principů tendai-budhismu. Nikko je známé taky svou “barokní” architekturou, kdy se zdobností nešetřilo.

A pak už tradá zpátky do Ósaky, Dohy a obyčejného života. Ale bohatší o tolik nových zážitků! Rádi se o ně podělíme.