Líbání pod nikdy nekvetoucí haluzí?

Nadpisem článku parafrázuji prohlášení kamarádky Niky, kterážto marně hledá v Praze kvetoucí májovou třešeň a všechny nalezené exempláře trpce shrnula pod “odkvetlé haluze”. Takže jsme na tom vlastně podobně, ale přiznávám jí plný kredit za trefnost

Na prvního května bychom za normálních okolností někam vyrazili, protože je volno a dost co slavit. Narozeniny mojí úplně nejspřízněnější duše Janďulíny, Kryšpínovy narozeniny, volný den v pracovním kalendáři, ale taky lásky čas, že. A co jsme tedy dělali u nás na poušti tento rok?

Tak zaprvé – já jsem si udělala volno od práce a soustředila se na vymyšlení konstruktivního řešení své studijní situace. Okolnosti mi nepřejí, ale vzdát se toho nechci. Jednak mě to opravdu baví a taky nechci zahodit ty roky, co jsem tomu už věnovala. Můžu s docela čistým svědomím prohlásit, že jsem je úplně neproflákala, takže existuje určitá šance, že se to podaří.

Ivan samozřejmě utíkal do práce, takže jsme měli společný až večer. Prvomájovou pusu jsem dostala pod jakýmsi zeleným koštětem, co prý zrovna kvete. Moc tomu nevěřím – musím se na to za světla podívat. (Za tmy nebylo vidět nic a navíc není moc dobrý nápad provádět takovéhle věci veřejně na ulici pod hrozbou zásahu mravnostní policie. Přiznám totiž, že oddací list jsme u sebe jako na potvoru neměli Ponaučení – lepší příprava nutná.

A samozřejmě jsme slavili to nejdůležitější – druhé narozeniny našeho mladšího mňoukadla

1.5.2005. Nutno si to přiznat – byl jsem jedno z nejošklivějších koťátek na světě.

1.5.2007. Já mám narozeniny? A to si mám kvůli tomu dát nohu za krk, nebo co?

Kryšpínek nedostal vlastně žádné dárky (pššt), ale krabice od Carlsbergu (prázdná, pochopitelně, jiné se u nás vyskytují ojediněle) ho dokonale uspokojila.

Bertík si “dlouhou” oslavu zkracoval (jako pravý predátor) kradením slupek od brambor. Tak nenápadnou kočku jste ještě neviděli. Se slupkou v tlamce úplný neviňátko.

Večer jsme to zapíchli u Disneyho Aladdina a flašky smradlavý whisky poté, co se Lissia s Richardem vrátili z Jordánska zpátky sem k nám do šedé pouštní reality. Jsme tu zase na chvíli všichni pohromadě, tak nám snad to přežívání horkého a vlhkého léta přijde veselejší. A vy se mějte rádi, protože bez toho to nejde. Mňau.