Takže takhle to tam vypadá!?!

Zatím jsme sledovali výstavbu v Čakovicích spíš z povzdálí – ale ač tisíce kilometrů daleko, jsme zhruba stejně v povzdálí jako všichni ostatní sousedi. Akorát ti už mají z neustálých procházek obšancované všechny cukrárny v okolí. Dostali jsme ale konečně taky možnost nedodělaný byt navštívit. Zvěsti ze sousedních obydlí byly (h)různé, tak jsme to ze zatajeným dechem nechali prošmejdit. Ještě jednou moc děkujeme vyslancům za poctivou účast! Nejenže tam místo předepsaných (povolených) 30 minut strávili dobré dvě hodiny, ale ještě se jim omlouvali, jestli by je tam mohli nechat samotný, že tam čekají další lidi na “připuštění”. Argument “buďte rádi, že tu není majitelka” je prostě za všech okolností funkční

A verdikt? Ještě je tam práce jako na kostele, ale už je to pěkný!

Viděli jsme fotky od sousedů z uplynulých 2 týdnů, kdy probíhají první prohlídky. Valná většina už vypadala dost hotově, takže si člověk udělá docela dobrou představu. U nás je to jinak – už v říjnu, kdy jsem byla na takové předprohlídce – se u nás teprve zdilo, kdeždo o 3 patra níž už byla hotová elektrika. Takže asi takový “skluz” máme pořád, postupuje se nadále od přízemí.

Ale rozhodli jsme se v tom vidět výhodu – víc závad je vidět v rozpracovaném bytě než ve vyhlazené novostavbě, žeano?) Nám chybějí podlahy, dveře (to je škoda, protože na skleněné dvoukřídlovky do obýváku se těšíme jak malé děti – sami jsme to vymysleli) i zásuvky/vypínače.

Díra do zdi – alias vstupní dveře.

Díra do zdi – alias dvoukřídlé dveře mezi chodbou a obývákem.

Důležité ale je, že už máme skoro hotovou koupelnu a WC (což je momentálně nejvíce dodělaná a vlastně nejhezčí místnost v bytě – óooh, áaaaaach :-), kde se toho dá podstatně nejvíc zkazit. Dlaždičky vypadají krásně, i položení se povedlo. Problémem zůstává, že nejdříve pracují a pak se koukají do projektu – proto taky museli udělat pracně díry do dlaždiček na úchyty pro umyvadlo a pak ty úchyty slavnostně uříznout, když zjistili, že tam přijde umyvadlo na skříňku. Asi budou muset ty děrované dlaždice vydloubnout – a když ne dobrovolně, tak jim holt trošku pomůžeme.

V detailu je kvalita řemeslných prací čistě věcí náhody – někde jsou pozůstatky šikovného pána a jinde pěkného mamlase. Jak jinak si vysvětlit, že zásuvky na TV/telefon jsou šejdrem a dlaždičky v chodbě tip top? Ale všechno je to zdokumentováno a pro příště už víme, na co koukat a co obzvlášť kontrolovat.

Byt je celkově nádherně světlý (okna z jihu a západu udělaly svou předpokládanou práci) a nekoukáme sousedům do oken, neb jsme na úrovni střešních bytů. Rozložení místností je jednoduché a funkční a pocity byly obecně kladné.

P.S.: Zítra to budou akorát dva roky (!), co jsme podepsali kupní smlouvu na toto dílko. V té době byla na bývalém poli spousta trávy, panelová silnička nikam a úžasný klid. Bydleli jsme v Modřanech a měli ani ne ročního Alberta. Časy se mění směrem, který jsme chtěli. Věříme ale, že ten klid nám zůstane