Prázdninový deníček – 1. měsíc

Toto léto jsme opustili Katar tak brzy, že nás měsíce nesnesitelného vlhka a horka lízly jen okrajově. Ídové svátky přinášejí zpravidla týdenní pracovní volno, které jsme byli schopni spojit s příletem celé rodiny do Evropy a prodloužit tak Ivanovu dovolenou. Už je to asi naposledy, jak se svátky posouvají na dřívější a dřívější termín, asi bude nutné ten společný čas poskládat jinak.

První týden jsme strávili na Slovensku, kde se denní režim promítá hlavně do života na zahradě – opékání, zalévání, loupání ořechů… Ať je horko (bazének) nebo louže (blátové koupele), děti jsou tady strašně spokojené. I když tu Sárunka letos chytla klíště, zatím naštěstí jediné.

7. června jsme si odskočili do Theovy české školy na přezkoušení. Organizačně se jim to letos moc nepovedlo, skoro hodinu jsme čekali, než jsme přišli na řadu, přestože jsme měli rezervovaný konkrétní čas. Ale za 15 minut bylo hotovo a mohli jsme pokračovat do Zoo Zlín nakrmit rejnoky. To už je taková tradice, jak jste si možná všimli :).

Ještě jeden den s velkou opékačkou na zahradě a hurá do Rakouska.

Vybrali jsme Salcbursko, které je jakž takž cestou z Nitry do Prahy :-D, konkrétně pak Flachau. A byli jsme úplně nadšení! Především nám opravdu skvěle vyšlo počasí a ač ještě před hlavní turistickou sezónou, mohli jsme si užít od všech aktivit kousek. Stačilo se třebas vyvézt (i s kočárkem) lanovkou na kopec a tam už na děti čekala úkolová a hrací stezka. Za její zdolání nakonec ještě dostali parádní pexeso.

Další den jsme si zase vypůjčili kola a se Sárou a Zojou na sedačkách a Theem v patách jsme vyrazili podél Enže – nejprve na sever a pak na jih až ke koupacímu jezeru Badesee ve Flachauwinkl. Tam jsme se trošku vykoupali, ale hlavně nás zlákalo množství kajaků a lanové centrum u jezera. A na něj jsme se s Theem taky vypravili. Přejezd přes jezero byl pak asi vrcholem našeho lezení :).

Po příjezdu do Prahy jsem měla pro Thea ještě naplánované překvapení v podobě letu ve větrném tunelu. Ivan si ale nečekaně “hnul zády”, a tak jsem s ním musela jít létat já! Ale zvládli jsme se tam společně nějak potřepotat. Skoro jsem myslela, že už to Theovi bude stačit, ale neee, a tak máme ještě jednu skupinovou poukázku v zásobě :o). Kdo s námi vyrazí?

Po dvou týdnech bylo na čase, aby se Ivan vrátil do Kataru a my se zase trošku usadili, dovybalili a naplánovali další prázdninový čas. A hlavně odpočinek!

Jak jsme byli po dvou týdnech cestování unavení, se ukázalo totiž hned další týden, který jsme proto strávili hlavně doma – pletím záhonků, organizací herničky, “výlety” pro zmrzku na náměstí a jen jednou výpravou do Muzea hlavního města Prahy. Podle mě teda výstavu 50 let Čtyřlístku skládal nějaký fanatik na historická data, čímž lehce ohnul cílovou skupinu z dětí na pamětníky. Trošku škoda, ale dětem se stejně i to málo, co tam bylo stravitelné pro ně, líbilo. Thea ale nejvíc zaujal Langweilův model Prahy!

A už tu byl můj narozeninový víkend! Za pomoci mamky, která hlídala děti, jsme si mohli užít nějaké ty kulturní zážitky. V sobotu mě Lenka vzala na Backstreet Boys (naštěstí není 1997, abychom takové štěstí nepřežily :-D) a v neděli jsme vyrazili do Divadla Spejbla a Hurvínka na představení tohoto bláznivého dua. Doplnit kulturní mezery!

A co dělat poslední červnový týden, když na Prahu uhodila ta největší horka? Jednak jsme byli příjemně potěšeni, že u nás v domě se drží příjemná teplota a dá se existovat! Ale jinak samozřejmě do lesa a do vody! Jako by ani žádná vedra nebyla.

A jako by to ani nebyl celý jeden měsíc našich prázdnin! Druhou třetinu bychom chtěli mít taky takovou. Nikam se neštvat, řídit se vlastní energií a náladou, ale s pár fajnšmekrovskými momenty. Už jsou v kalendáři a bude to stát za to! Jen ten tatino nám tu chybí.