Alespoň hrstka zážitků z Jižní Afriky

Před pár měsíci jsme vyrazili na dosud naši největší cestu s dětmi – do Jižní Afriky. Pojali jsme to víceméně odpočinkově, kam se taky honit se spolujezdci, kteří se zatím víc zajímají o klacky v lese než obrazy v národní galerii :)). A na tohle je tato země s nádhernou přírodou úplně ideální. Hlavní vibe Kapského města je o outdooru, jídle, oceánu a ležerním popíjení vína z všudypřítomných vinic! To jsme tedy nezletilcům neodpřáli, nebojte.

Začali jsme na safari a kvůli minimalizaci přejezdů jsme se soustředili na oblast západního Kapského města (takže cca 2 hodiny cesty na sever). Ubytovali jsme se pěkně v chatě s bambusovou střechou, přímo u plotu národní rezervace. Ten plot tam není, aby zvířata náhodou neutekla – celá rezervace má stovky čtverečních kilometrů, kde si všichni žijí po svém volně – ale aby zvířata jakž takž chránil před pytláky. Ty historky o brutálně zabitých nosorožcích a slonech nejsou bohužel jen historkami, ale krutou a běžnou realitou.

Antilopy a opice jinak ploty přelezou celkem hravě. Jednoho velkého paviána jsem vyháněla i z naší chaty!

Několikrát denně je pak možnost se připojit do maskovaného vozu na projížďku rezervací. Každá denní doba je specifická jinými zvířaty, nebo jinou jejich aktivitou. Hlavním cílem většiny návštěvníku je najít a na vlastní oči vidět kompletní “velkou pětku” – zvířata, která tak pojmenovali lovci 19. století, protože byla nejenom velká, ale taky těžko ulovitelná, protože se dokázala celkem úspěšně bránit! Patří mezi ně lev, leopard, nosorožec, slon a bůvol. Nejtěžší je asi spatřit leopardy, protože jsou sice teritoriální, ale zároveň jejich teritorium zahrnuje třeba 10 km :-D.

Líbila se nám rozbřesková safari, protože ještě není ani takto v lednu (což je ovšem prostředek léta, protože jižní polokoule) tak horko. Vlastně spíš naopak, je zima jako blázen :-D. Ale zvířata jsou taky aktivnější a courají k jezerům a napajedlům.

V autě se pak člověk snaží být potichu a hlavně nic neupustit otevřenými boky vozu (nic se nevyzvedává) a spoléhá na zkušenost rangera, který tak asi tuší, kudy by se dalo zrovna dneska vyrazit nějaká zvířata pozorovat. Samozřejmě jsou všichni i na vysílačkách a předávají si informace o pozorování, ale stejně je to pak už celé o štěstí – někdy vylezou hroši víc k břehu, jindy lvi divoce trhají zbytky koně, anebo naopak týden spí maximálně s ocasem vystrčeným z jeskyně na skále, protože jsou nažraní :-))

Ze safari jsme zamířili zpátky do Cape Townu a ubytovali se v jednoduše zařízeném katolickém konventu – ovšem v jedné z nejpůvodnějších a dnes nejluxusnějších čtvrtí Schoenstatt. Krátkou procházkou jsme si mohli zajít na snídani či večeři na nejstarší vinici v Jižní Africe vůbec – Groot Contantia. Tak jsme toho taky náležitě využívali! A ty výhledy…

Co nás hodně bavilo, byl oceán. Voda je tedy i v létě úplně ledová, ale velké vlny na dlouhatánských písčitých plážích přímo vybízejí k surfování. Taky se tu provozuje prakticky nonstop, až na výjimky hromadného exodu z vody při zpozorování připlouvajících žraloků bílých (jo, to jsou ti lidožraví, ale zas ne že bysme byli jejich nejoblíbenější pochoutka).

Theo nasurfoval nějakých 6 hodin! 

Do botanických zahrad jsme pak vyrazili pěšky tůrou přes úpatí Stolové hory, a to stezkou, která začíná přímo nad Schoestattem. Krásná cesta se vine částečně lesem a pak holými skalami na ostrém slunci, až nakonec splyne s horní částí zahrad Kirstenbosch. Jak jsme se mimo les mále upekli, tak v zahradách je parádní stín a v protékajícím prameni si nejen děti vydrží hrát hodiny! S vodou, kameny, pulci, žábami, krabíky, blátem, listy. Hodiny! :)) Že jsou tam vzácné pravěké stromy a všechny druhy národních proteí tak lehko unikne jejich pozornosti.

A samozřejmě by to nebyl žádný turismus, kdybychom nebyli i na Stolové hoře, na Mysu Dobré naděje i na Boulders beach, která je proslulá místní masivní kolonií tučňáků afrických. Přírodní krásy jsou tu prostě všude, člověka to pořád tahá ven! A po tom my skočíme vždycky.

Stolová hora

Mys Dobré naděje

Boulders Beach

Abych to uzavřela, viděli jsme za těch dva a půl týdne jedno procento z této úžasné země, a tak se sem určitě musíme vrátit! Celou fotogalerii máme tady (ale varuji předem, že fotek je i pro striktní selekci moc a moc. A moc :o) Jak tak na to koukám, ještě pár sentimentálně přihazuju :))

Sea Point promenáda na kolech

Zátoka Hout Bay

Boschendal – starodávné vinice v oblasti Stellenbosch

Tak na zdraví a parádní cestování! Jde to i s dětmi