Rubrika — Rodinka

Už se nemohla dočkat! Už jen aby jí bylo šest :). A vymyslela si k tomu i dort, seznam hostů na oslavu a párty u bazénu s pizzou a dortiskem… A místo toho přišel koronavirus. Alespoň té šestky se tedy dočkala, za domácí párty s mírně nepovedeným dortem. Zbytek čeká, až se přežene (první vlna) koronaviru, a do té doby se nasbírá pořádně dlouhý seznam lidí k oslavě!!

Sárunka je naše divoké dítě! Poslední usíná a první vstává. Většinu času úplně neví, jak s tou energií naložit, ale umí ji taky směrovat do sportů a tancování nebo do kreslení a vyrábění. Umělkyně je to opravdu zapálená.

V září ji čeká první třída a už v lednu jsme ji zapsali do Theovy školy jako domškolačku. Naplánovali jsme i návštěvu školy na slavnostní pasování prvňáčků v září, ale kdoví, jestli takové plány lze vůbec teď vyslovit.

Je to perfektní velká sestra, někdy až moc hrrrr, ale perfektní. Jako malá sestra se zase v žádném případě nenechá utiskovat, ani obrazně, ani fyzicky :-D. Je to prostě amazonka, co se skoro každou noc přemístí k nám do postele :).

[Cist dal →]

V únoru jsme vyrazili do Rakouska připomenout dětem zase po roce sníh. Neuvěřitelné štěstí, že nám to nakonec takhle vyšlo – vůbec jet, provětrat se, vidět se s kamarády a rodinkami… Teď, jako celej svět, jsme zavření doma před šířením coronaviru, a máme aspoň na co vzpomínat. Kdoví jestli se o květnových eidových prázdninách vůbec do Evropy dostaneme. Takže dvakrát sláva za tenhle výlet!

Nejeli jsme sice tentokrát tradičně do Kaprunu, ale okruh jsme rozšířili o celých 10 kilometrů dál a upíchli se v sousedním Zell am See.

[Cist dal →]

Musíte dát Ježíškovi šanci, aby dárky doručil, to dá rozum. A tak bylo rozhodnuto, že mu pár šancí dáme. Třeba že vyrazíme do bazénu a nezamkneme a možná i balkón necháme malilinko pootevřený. A přišel. Balkónem! Dárky poházené všude cestou. Asi jak pospíchal x-).

A tak nemáme nastrojené fotky před stromečkem, zato z nás kape voda a máme otlačené brýle po celém obličeji :-).

[Cist dal →]

Jury je silně zaujatá, ale co už :).

Tahle slečna je sice nejmíň upovídaná, ale zase neskutečně tvořivá a hravá. Maluje, zpívá, tancuje a s malými poníky si dokáže hrát hodiny!

Aktivistka. Kam může, tam vyleze. Hlínu z kytek vytahá, mouku vysypává, na zeď kreslí… jak je 10 sekund ticho, už je jasný, že něco kuje :-D. Ovšem den před narozeninami se jí povedl majstrštyk. Deset hodin dopoledne, děti si hrají v herně, já kutím v kuchyni a když je jdu zkontrolovat, jak si pěkně hrají, Zojka nikde. Nikde! Vyběhla jsem z domu a zburcovala všechny lidi, co jsem potkala (převážně maminky a jednu nanny od nás z domu), samozřejmě taky security a všichni jsme ji hledali! Bosé batole v pyžamu. Po pár minutách ji právě jedna z těch maminek našla, jak pobrekává u cizího domu (tady je nás několik stejných). No a od té doby zamykáme. Samostatná… moje nervy!

V konverzaci vystřídá deset tisíc obličejů a intonací, je hrozná hérečka. Taky se umí rozeřvat prakticky na počkání, nejlíp jí něco odmítnout (dobrůtku, telefon…) a to i slzy tečou. Pak ji to přestane bavit, vytasí úsměv a s “I’m not crying!” si jde zase po svých.

S velkou pompou nás také vítá. K Ivanovi běží, co jí nohy stačí a u toho křičí “Daddy is doma! I am so happyyy!!” a pak ho objímá a pusinkuje. Má ráda svoje lidi. Předevčírem objímala na playballu koučku, kterou přes Vánoce neviděla :).

[Cist dal →]

Silly boy! x-)

Theo začíná potřebovat svůj vlastní prostor, kde se může zašít a dělat si vlastní věci. Hrát minecraft, číst i o minecraftu, poslouchat písničky. Taky potřebuje svůj vlastní čas. V tomhle jsme začali tím, že jednou za týden zůstává hodinu až hodinu a půl sám doma (s telefonem), zatímco já jedu s holkama na playball a on čeká než dorazí Ivan a odveze ho na baseball. Většinou mu dáme nějaký úkol, ale jinak si může dělat co chce! Trošku jsou to ještě nervy, ale celkem už nám to nepřipadá nevhodný věk ani délka.

Po prázdninách se těšil domů mj. i na jídlo. Je špatný “jedlík”, ale aspoň těch pár jídel, co vařím já, má rád. Tak je po super létě alespoň úleva v tom, že nad něčím nemusí neustále koulet očima.

Pokračuje v hraní na klavír, někdy ho to trénování samozřejmě moc nebaví, zvlášť když mu nějaký kousek nejde. Bohužel mu to ale většinou jde snadno, tak nemá přehnanou motivaci se dřít :-D. Prostě hraje víc to, co ho baví a líbí se mu. Má dobrého učitele, který pro to má docela pochopení a snaží se pokaždé zařadit něco, co se bude hrát dobře nebo se bude aspoň dobře poslouchat.

[Cist dal →]

Poslední čtvrtleťácká “ročenka”, než na nás zase padnou narozeniny! Oh. My. Gosh. (Jak by trefně a s náležitou gestikulací řekla Zojinka).

[Cist dal →]

Kdo nám to tady zase narostl? Jo tenhle živel!!

[Cist dal →]