Rubrika — Rodinka

Sárunka je naše ranní ptáče, šikovná malířka, nadšená klavíristka a zdaleka nejzdatnější cyklistka. Je to divoké dítě se spoustou elánu a když se pro něco usmyslí, tak to tak bude! Buď bude praskat ve švech nadšením, nebo z ní budou střílet blesky, no jak se zrovna trefíte :).

Oficiálně je z ní prvňačka! Nejvíc ji baví kreslení a všelijaké vyprávění a pokusy ala prvouka. Čte hlavně anglicky, ale i k té češtině se teď (hlavně díky exponovanosti) trošku prokusujeme. Theo se to taky učil najednou (na rozdíl od všech mých plánů) a ono to nějak funguje.

Ničeho se nebojí (kromě brouků, ale to mám podezření, že dost tak po holčičkovsku přehrává :-)). Ale z čehokoli skočí, na cokoliv vyleze a vyzkouší. Jen za poslední dva měsíce sjela 120 metrů dlouhou zipline, vylezla 10 metrů lezecké stěny a lítala ve větrném tunelu. Doufám, že ctěná korona dovolí, aby těch zážitků měla v příštích měsících ještě mnohem víc.

[Cist dal →]

Z Pardubic jsme se přesouvali rovnou na Slovensko – na cestu, o které do poslední chvíle nebylo rozhodnuto, jestli uskutečníme. Ještě tak zůstat uzavření v další cizí zemi! Ale koronavirová situace se zdála klidná, tak jsme vyrazili za rodinou. Pětihodinová cesta byla pohodová, ale chválabohu, že už tuhle cestu můžeme jezdit přes den, ta D1 se nikdy nedostaví! Hned první den jsme šli žádat o pasy. Tady fronta až ven a chvíli trvalo, než si nás paní z osobních dokladů přišly vyzvednout. Seděly tam samy, jen se nesmělo courat samostatně. Zase jsme řešili, že děti nemají trvalé bydliště na Slovensku, jestli vlastně můžou mít pasy a podobně, ale po shodě velení úřednictva to šlo (pasy děláme vlastně 9. rok po sobě a řeší se to vždycky, asi nová skvadra :-D). Tady můžeme mít dětské pasy do 2 pracovních dnů, tak už to jenom vyčekat.

[Cist dal →]

Červenec jsme v Kataru už léta netrávili, dobrovolně by se to určitě nestalo ani letos. A že bychom s Ivanem sportovali touhle dobou VENKU, už by vůbec bylo čiré šílenství. Taky jsem nakonec 8. července vyhlásila porážku a hodila do toho outdoor fitnessu vidle i bez indoorového ekvivalentu.

[Cist dal →]

Jestli chcete potkat nejspokojenější batole, vyklopte Zojinku na pláži, vražte jí do ruky čokoládu nebo nanuka a máte to! Doma lze téhož dosáhnout s moukou, ideálně když se nikdo nedívá. Tam to ale vlny samy neuklidí a máma se u toho tak blaženě neusmívá :).

Ty škody, to je něco. Kam nedosáhne, tam si dotáhne stoličku. Fixky, makeup, tempery, to nejlíp zamkout na 20 západů, protože jinak je z toho vmžiku někde chemicko-fyzickální experiment.

Miluje všechny kočky světa, ale ty naše (co se od ní nechají chytit) rozhodně nejvíc. Tahá je jak kočka koťata, vždycky je někomu vrazí do náruče a “you can have her with me”. To ne že by blahosklonně sdílela, ale už teď se jí do klína moc nevejdou :). S Marvinem teď, dvouletým Lenčiným kocourem, je to ještě komičtější.

Je mlsná a po Theovi strašně vybíravá. Ale když už něco má ráda, tak fest. Pizza, zelená polívka (hráškovou) a mlíko jsou její největší srdcovky.

[Cist dal →]

Na jaře jsme se znovu zapojili do naší komunitní školy, jak by se dala nazvat naše pravidelná pondělní setkání nad aktivitami pro domškoláky v Kataru. Máme classes pro “littles” (3-5 let), “youngers” (5-8), “middles” (9-12) a “olders” (12+). Bývalo jich, co aspoň já pamatuji, kolem 200, letos jsme jich ale měli už jen něco k devadesátce.

Každé dítě si z několika možností zvolí 1. kurz (od 9.45) a 2. kurz (11), a do těch pak pravidelně chodí. V nabídce není žádná gramatika a matika, tyhle akademické věci se učí každý sám svým tempem a způsobem. My dáváme prostor spíš různým zajímavým až niche oborům – dlouhodobě nejpopulárnější jsou různé experimenty, vaření, art a tělocviky. Samozřejmě někdy se udělá kurz spíš pekařský, jindy na mezinárodní kuchyni. Výtvarka je jednou spíš vyrábění a příště třeba vypalování do dřeva. Je to vlastně fuk. Sejdou se tam vždycky děti, které to baví a mají o to zájem – už to samotné je jasný předpoklad, že to bude mít úspěch.

[Cist dal →]

Sárčiny plány na narozeninovou oslavu byly zasaženy koronavirem poměrně v rozběhu. Školy, obchody, parky, sportovní zařízení a restaurace se k 10. březnu zavřely a nebyla šance oslavu uskutečnit. Kdyby ale šlo vše podle Sárčina plánu, sešli by se všichni její kamarádi u bazénu – vykoupali by se a vyřádili, pak by se objednala pizza a vše by se zakončilo doma nad dortem a filmem (pravděpodobně Lego Movie 2 – Sárky aktuální favorit).

Kdyby.

[Cist dal →]

Poslední jednociferný věk – ever!

Theo je takový náš samorost, rád si dělá věci po svém. Školu, výtvarku, cvičení… “Já to dělám radši takhle.” Žádnej parent ani peer pressure na něj moc nepůsobí :-D.

Rychle si dělá nové kamarády, nevadí mu, že děti nezná, že jsou mladší, starší, holky, kluci anebo jim nerozumí.

Nejradši teď hraje na playstation (lego movie, sonica) a na tabletu (minecraft), do toho si vyhledává tutorialy na všemožný vychytávky a triky do obojího, anebo se dívá na youtubery, co hrají minecraft :-D. My tomu zas tak nebráníme, skoro naopak. Teď má kurz mořské biologie s projekty právě v minecraftu a pak ho čeká v podobném duchu geologie – když už to tam teda těží, tak ať ví co!

Strašně rád čte, vedou stále komiksy a srandičky typu Captain Underpants, Dogman a Ztřeštěný dům na stromě. Ale všechno má svůj čas, ta chuť je vždycky to hlavní, co třeba zachovat :).

[Cist dal →]