Rubrika — Rodinka

Příště až budu doplňovat tuto “ročenku”, budou tomuhle krásnýmu vychechtovi tři roky a navíc už bude velkej brácha (ťuk ťuk). Tolik se toho změní, a přesto doufám, že jeho svět zůstane šťastný a v důležitých věcech neotřesený…

Přes den ještě někdy spí (třeba dneska po plavání :-)), ale často už dává svou aktivitou jasně najevo, že to prostě nepotřebuje. A z toho plynoucí brzké a navíc rychlé večerní uspání je zase pro nás překvapivě příjemná novinka. A pak spí většinou až do rána přilepenej na střídačku ke mně nebo k Ivanovi a zááásadně odkopanej.

Strašně nás baví, jak umí vyprávět! Takhle, ne že bychom nebyli rádi za chvilku ticha, mele opravdu nepřetržitě :-), ale je úžasné, jak entuziasticky popisuje i komplexní události s prvky toho, co se stalo, stane, má stát nebo je někde viděl. Správným dotazováním se dá doptat už skoro na cokoliv a jsou to opravdové konverzace.

Ale taky “konečně” pořádně vzdoruje, jen tak z principu bez zjevného cíle, zřejmě hlavně aby si osahal, jak to kolem něj funguje. “NE” je první odpověď na všecko, než se zamyslí nad skutečnou odpovědí, náladou nebo preferencí. Je to těžká a soustavná zkouška trpělivosti, vyjednávání a přehodnocování toho, na čem je opravdu potřeba trvat a kde je naopak nutné nechat dítěti volnost k růstu a poznání vlastního názoru. Lekce za lekcí x-), díky za to, Bubloško.

Tak si to shrnem:

[Cist dal →]

Aktuálně zbývá skoro přesně 10 týdnů, takže břicho je větší a větší, až bude největší na celém světě! Já bych ho směle nazvala už monstrózním, ale potřebuju si bohužel ponechat silnější adjektiva na měsíce nadcházející…

[Cist dal →]

Zase se urodilo

[Cist dal →]

Pro velký úspěch blonďatého projektu vám přinášíme druhé kolo našeho pupkatého příběhu :). A už je pěkně vykutálenej!

[Cist dal →]

A zase o půl roku blíž k dalším narozeninám. Fúha!

Dvouapůlletý Theo už moc dobře ví, co chce a nechce, což se samozřejmě občas (každý den) neobejde bez nějakého toho záseku a hysteráčku. Terrible twos se tomu říká, ale zas tak terrible to není, když se na to rodič dokáže připravit a v neklíčových otázkách dítěti vyhovět. Chce krájet nožem? Vlastně proč ne. Vybírat si 10 minut lžičku k jogurtu, dalších 10 minut tričko – u toho přeházet všechna ostatní, dalších 10 autíčko, co si vezme s sebou? Nepodstatné. Vydobyl si také výhradní výkon domácích prácí, kterými jsou: výběr tablety do myčky, zapínání myčky, pračky a varné konvice, cpaní prádla do pračky, kolíčkování při věšení, “.ozv.távání” (mixování) polívek a sfoukávání svíček. Učí se být samostatný, správně se rozhodovat, organizovat si čas a rozpoznávat reálná nebezpečí od nutné opatrnosti.

Přes den už je bez plenek.

Začíná si hrát s dětmi, ale žádná velká spolupráce to není, především se s nimi rád honí :). Jinak preferuje vlastní hry, do kterých mu nikdo nezasahuje. A je to už fakt dobrej parťák!

[Cist dal →]

Ty nejlepší letní hlášky našeho čím dál užvaněnějšího syna jsem si musela zapsat, protože se na nich bavíme dodnes.

Tak například. Theo prolézal u babičky tyč s naskládaným naškrobeným prádlem. Po několikátém průlezu tyč samozřejmě spadla a veškeré prádlo se sesypalo na podlahu. Všichni jsme ztuhli. Theuška na nás z tý hromady kouknul a pravil: “Spadlo ti to.” A hrál si dál.

[Cist dal →]

Už jste si říkali, že “ročenkám” úderem druhého ročku odzvonilo, co? Ale né, jen teď pojedeme chvíli s většími přestávkami, aby to nebylo takové… počítavé! 27 měsíců – to než se podělí a odečte, to máme pozítří. Takže bez větších zdržovaček, tohle se nám nasbíralo k zaznamenání za posledního čtvrt roku.

Theo je samostatnější a ač stále ze své podstaty stydlivý, taky je společenštější. Vypráví cizím lidem u výběhu s gepardy, že kočička udělá hoplá. Takle! a ukáže rukama výskok vysoký. Přivolá i okolo stojící děti a ukazuje jim Koukněte, kočička tady je!, aby ji náhodou nepřehlédly. Tohle po mně teda nemá :o).

Pořád něco povídá. Nebo si zpívá! Česko-anglicky, jak mu to přijde na jazyk. Nakoupila jsem proto další česká hudební CD, abychom měli co pouštět v autě. Iniciativně bych se ale mohla doučit alespoň nějaké sloky z písní prostonárodních, ze kterých znám většinou sotva první verš :o). Pohádkové doučování přijde vzápětí.

Miluje motorku a pomalu si myslíme, že je připraven přesedlat na koloodrážedlo (kolo bez šlapek – jede to zatraceně rychle!). Na fyzické aktivity se zdá vůbec šikovnej, rád haje na squash, má busličky na hokej (třeba z listů papíru) nebo chce hrát fobal. Na to jsou nejlepší ti tátové, už aby tu s námi byl! (za 3 týdny).

[Cist dal →]