Rubrika — Rodinka

Kdo to zase pláče…

Sárunka dospěla do svého zatím nejplačtivějšího a nejzasekávavějšího období. Málokdy je to cosi závažného, ale ona se do té emoce dokáže taaaak položit a nevynechá snad ani den. Chce  to trpělivost, chce to čas. Špunty do uší případně.

Když má normální náladu, je to nejroztomilejší dítě na světě! Herečka s nejlepšíma průpovídkama, mazlivá, vtipná, energická a kreativní.

O kreativitě stran zubní pasty, fixek, nůžek a hromad hraček už asi byla zmínka. Bordel je věčný a Sárunka se o to rozhodně postará :-D.

[Cist dal →]

Theo by byl letos předškolák a v září hurá do školy. U zápisu by se od něj požadovaly předškolní dovednosti jako poznávání barev a tvarů, umět napsat svoje jméno, zazpívat písničku, vyprávět příběh, najíst se příborem, stříhat, umýt si ruce, zavázat si tkaničky. To poslední, pravda, neumí. Přemýšlím, kdo z naší rodiny vůbec tkaničkami disponuje… No snad by za to nepropad

Sárunka pomalu dozrává raného školkového věku. Jako správná holčička a ne-první dítě se vyžívá ve stavění puzzle, kreslení a různém vyrábění (které nezřídka vypadá spíš jako všeničící komando :-D). A prahne po tom “dělat taky školičku” :). Tak snad jí to vydrží.

Co jsme tedy letos v rámci vlastně školek podnikali?

[Cist dal →]

Víte co? Takhle veselou holčičku jsme ještě neměli (promiň, Sárunko!). Všechno ji baví, na všechny se směje – stačí se trošku vyspat (a to fakt – 10minutovky nejsou u nás nijak neobvyklé), pořádně napít a najít někoho, kdo se jí bude chvilku věnovat, a je to. A baviče máme minimálně dva :).

Zajímavé je, že se ještě nepřetáčí na bříško. Nebo určitě ne sebevědomě, zatím se jí to podařilo jen v hrstce případů. My to ale zatím přisuzujeme tomu, že je lenivá :-D, ráda se nosí a potřebuje výhled. Což z té země popravdě stojí za houbelec.

[Cist dal →]

“Když mi bude 6, tak ještě nebudu velkej pán, ne?”
– Ne.
“AŽ budu velkej pán, tak mi má vypadnout zub!!”
Takže to nakonec nevzal jako takovou vítězoslavnou událost, jak se původně zdálo. Ale hned za pár dní už měl zub nový, takže všechno v cajku :).

[Cist dal →]

“Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad.” Od září 2017 bude tedy Theo formálně prvňáčkem. Co to pro nás znamená? Obvykle to asi znamená, že by měl začít chodit do školy :-D. A ono ne!

[Cist dal →]

Zojinka je dvojnásobná :). Celkově mi připadá veeelká, parádně drží hlavičku, ruce už jsou taky víceméně v její režii, rozhoupat v lehátku se taky dovede… a prostě už je naprosto evidentní, že z té mikromimi fáze už dávno vyrostla a míří výš.

Když se směje, tak je to skutečně od ucha k uchu, nejlíp to s ní umí Theuška se Sárkou a strašně jim lichotí, když se jim podaří nějaký ten hlasitý smích vyloudit. “Happy baby! Happy baby” vykřikují.

Přes den spí zhruba čtyřikrát, v náhodných časech a náhodných délkách, a to skoro výhradně v nějakém typu nosítka :). Je to ovšem velmi praktické! Teď poslední dobou začínám mít pocit, že cca polední spaní je trošku delší, ale možná jsem úplně vedle. Je to jedno! Ještě pořád můžu totiž napsat, že všechny děti chodí spát naráz a nezřídka je to právě Zojinka, kdo spí první. Pak Theuška, pak dlouho nikdo … ale to už je jinej příběh :).

[Cist dal →]

Jak jsme oslavili Sárčiny a Theuškovy narozeniny, aneb 3 a 6 je vám jenom jednou za život! 

Perfektní předpověď počasí, partička těch nejlepších malých (i velkých) kamarádů, všechny tématické rekvizity dorazily s předstihem, dárky zabalené, navařeno, napečeno – no co by mohlo jít špatně? A přece když jsem konečně dorazila na místo, málem jsem se rozbrečela! A fakt to nebylo dojetím.

[Cist dal →]